Ke změnám dochází k datu 1. ledna 2024 jak v základních zákonech zdravotního pojištění, kterými jsou z. č. 48/1997 Sb. a z. č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Přijaté změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) […]
Pro občana – pojištěnce vyplývají z titulu jeho účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění určitá práva a četné povinnosti, kdy jednou z těchto povinností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby dotyčné osobě nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se záhy ocitnout v situaci, kdy v dané záležitosti obdrží od zdravotní […]
Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání a pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí: v obou […]
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. V zásadě platí, že pokud se jedná o jediné zaměstnání a pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ve zdravotním […]
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem […]
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které výslovně (taxativně) stanoví § 52 zákoníku práce (dále jen ZP). V písemné výpovědi musí zaměstnavatel uvést důvod výpovědi, prostý odkaz na ustanovení ZP nepostačuje. Výpověď daná zaměstnavatelem, která se opírá o jakýkoli jiný důvod, než stanoví ZP, nebo není vůbec odůvodněna, je neplatná a v případě soudního sporu […]
Institut konkurenční doložky, definovaný v § 310 zákoníku práce (dále jen ZP) slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. Je-li sjednána konkurenční […]
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Pokud si zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotních pojišťoven, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty. Rozhodným obdobím, […]
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění […]
V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se změnily podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2023 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se […]