Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání a pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

• zaměstnavatel za sebe a za zaměstnanou osobu
• poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Jestliže je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.

Pokud to zaměstnavatelům provozní podmínky umožňují, zaměstnávají poživatele starobních důchodů především kvůli jejich zkušenostem, flexibilitě a zájmu včetně možnosti využití zkrácených úvazků (dohod) a mnohdy i nižších mzdových nákladů. Obdobné okolnosti můžeme spatřovat i při zaměstnávání invalidních důchodců, kdy zaměstnavatelé mohou navíc využít i výhod státní politiky, podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Starobní a invalidní důchody

Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.

a) Řádný starobní důchod

Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu.

b) Předčasný starobní důchod

Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:

• vykonávána výdělečná činnost nebo
• poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci

Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:

• Výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 4 000 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 4 000 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu. 

• Odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc

• Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2023 rozhodná částka 96 777 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 z. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.

Invalidní důchody

Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.

Poživatelé důchodu a platby státu zdravotním pojišťovnám

Z hlediska zdravotního pojištění se za poživatele důchodu považují nejen osoby pobírající starobní důchod, ale i další druhy důchodů. Do této skupiny tedy dále patří poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a důchodu vdovského nebo vdoveckého, sirotčí důchod je přiznán jen nezaopatřenému dítěti, které je ve zdravotním pojištění automaticky osobou, za kterou platí pojistné stát. Poživatelem důchodu je pro účely zdravotního pojištění taková osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Za všechny tyto osoby platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky stát, aktuálně (od 1. 1. 2023) ve výši 1 900 Kč měsíčně na účet té zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna. Částku 1 900 Kč hradí stát zdravotní pojišťovně za poživatele důchodu bez ohledu na to, zda je důchod pouze jediným zdrojem příjmů nebo je tato osoba současně zaměstnána, případně podniká jako OSVČ. Podmínky placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnaným poživatelem důchodu jsou ve vybraných situacích blíže rozebrány formou příkladů.

Pro důchodce minimum neplatí

Poživatel důchodu je tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Tato osoba je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Zaměstnavatel ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale tímto vyměřovacím základem je v zaměstnání skutečná výše zúčtovaného hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce a v podnikání pak sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

Příklad č. 1

Poživatel starobního důchodu pracoval v měsíci říjnu 2023 na dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů. Prvním zaměstnavatelem mu byl za období 5. 10. – 13. 10. zúčtován příjem 7 490 Kč, druhým zaměstnavatelem pak za období 20. 10. – 31. 10. příjem 9 200 Kč.

Každý ze zaměstnavatelů odvede za zaměstnaného důchodce pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, tj. v částkách 1 012 Kč a 1 242 Kč, bez ohledu na minimální vyměřovací základ a na dobu trvání každého zaměstnání.

Příklad č. 2

Hrubý příjem starobního důchodce činil na základě pracovní smlouvy v měsíci květnu 9 884 Kč, přičemž tento důchodce byl nemocen od 21. 5. do konce měsíce května.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky 9 884 Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu a rovněž bez ohledu na dobu trvání nemoci. Pojistné činí 13,5 % z částky 9 884 Kč, tj. 1 335 Kč. Jednu třetinu (445 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 890 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

Příklad č. 3

S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byla na měsíc září uzavřena dohoda o provedení práce s odměnou ve výši 10 000 Kč.

Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se považují pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance pouze tehdy, pokud příjem na tuto dohodu převýší 10 000 Kč. Jelikož však výše příjmu nepřesáhla 10 000 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádné povinnosti, ze zúčtovaného příjmu se pojistné na zdravotní pojištění neodvede, pojistný vztah je řešen registrací ve „státní kategorii“.

Poměrná část minima

Není-li v případě zaměstnání splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovně:

Příklad č. 4

Dne 23. srpna 2023 byl zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 9 400 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl v srpnu evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 22 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:

PČ min VZ = (22 : 31) x 17 300 = 12 277,41 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

22 = počet kalendářních dnů v měsíci srpnu, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2023

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 12 277,41 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 658 Kč (12 277,41 x 0,135). S ohledem na příjem (9 400 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 269 Kč. Jedna třetina (423 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (846 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 877,41 Kč, tj. 389 Kč. Tento doplatek, tedy 389 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 658 Kč je zaměstnanci sraženo 812 Kč (423 + 389), zaměstnavatel hradí 846 Kč.

Podmínky pro uplatnění odpočtu    

Při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat v roce 2023 následující:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet v aktuální výši 14 074 Kč (od 1. 1. 2023) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu a u značně specifického zaměstnavatele, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a ani na osoby samostatně výdělečně činné.

Od 1. 1. 2024 představuje výše odpočtu měsíčně částku 15 440 Kč.