Pro placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance či nikoli. Jestliže osoba není charakterem zúčtovaného plnění nebo ve specifických případech výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné neodvede a taková osoba do celkového počtu zaměstnanců v daném kalendářním měsíci započítána nebude. Výčet osob, které nejsou ve zdravotním pojištění považovány za zaměstnance, naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že pokud osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, musí si svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) zabezpečit jiným zákonným způsobem, například může být osobou bez zdanitelných příjmů.

Druhým důležitým faktorem je skutečnost, zda zaměstnanci zúčtovaný příjem podléhá odvodu pojistného nebo zda je tento příjem zařazen mezi výjimky, kdy se pojistné odvádět nebude – příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění jsou taxativním výčtem vyjmenovány v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud je osoba považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance, je  vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Povinnost podat Přehled

Jednou ze základních povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání tiskopisu nazvaného „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají zaměstnavatelé těm zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají. Za příslušný kalendářní měsíc musí být tento Přehled podán zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, neplacené volno, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).  

Pojistné za každého zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. A právě vlivem zaokrouhlování nečiní částka pojistného na Přehledu přesně 13,5 % z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, ale je zpravidla vyšší, což závisí na počtu zaměstnanců, u kterých k zaokrouhlení dochází.

Poznámka: Dále uvedená rozhodná částka příjmu 10 000 Kč u dohody o provedení práce platí do 30. 6. 2024.

V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu například:

a) ZAPOČÍTAVAJÍ:

• bez ohledu na výši příjmu osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP),
• osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč
• osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 4 000 Kč (Poznámka k oběma dohodám: ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.)
• osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 ZDP (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.) – při jakémkoli příjmu
• členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak je známo, že jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i placení členové výborů Společenství vlastníků bytových jednotek)
• funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce
• osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy)
• studenti jako brigádníci (během prázdnin nebo i v průběhu studia), pokud jsou z pohledu zdravotního pojištění zaměstnanci
• zaměstnanci pracující na zkrácený pracovní úvazek
• osoby ze zahraničí (postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo i osoby z ostatních, tzv. třetích zemí), které jsou z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastny jako zaměstnanci českého systému veřejného zdravotního pojištění aj.

Do počtu zaměstnanců se zahrne osoba bez ohledu na to, zda zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

V případě souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele zakládajících účast na zdravotním pojištění se osoba jako zaměstnanec započítává pouze jedenkrát.

Při odvodu pojistného zaměstnavatel dle situace přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet u zaměstnance zákonné minimum.

b) NEZAPOČÍTÁVAJÍ:

• členové statutárního orgánu, kteří nemají a ani nebudou mít příjem
• žáci nebo studenti s příjmy ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku
• bývalý zaměstnanec, který onemocní v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru
• osoby v měsíci, do kterého byl zúčtován příjem po skončení zaměstnání
• příjemci plnění u sjednané konkurenční doložky (tedy po skončení zaměstnání)
• osoby, kterým je vypláceno odstupné podle zákoníku práce postupně ve splátkách
• osoby, jejichž příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč (v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod některou z těchto rozhodných částek je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit)

Pokud se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, resp. se nejedná z pohledu zdravotního pojištění o zaměstnání, pak zaměstnavatel za tuto osobu povinnosti ve zdravotním pojištění neplní na straně jedné. Na straně druhé nemá pojištěnce tímto zaměstnáním řešen svůj pojistný vztah, takže se sám musí postarat o to, aby mu nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Sankce zdravotní pojišťovny

I když většina zaměstnavatelů povinnost podat Přehled ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří tento formulář (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Nemohou se pak divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, která Přehled neobdrží.

Zákon č. 592/1992 Sb. obsahuje možné postupy i v situaci, kdy zaměstnavatel povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči zaměstnavateli jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší právnické nebo fyzické osobě

• stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a
• uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje zaměstnavatele povinnosti Přehled podat.

Opravný Přehled

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu, resp. dojde ke změně v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců), podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

V praxi se jedná například o situaci, kdy zaměstnanec neoznámí nebo opožděně oznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny. Správné údaje je zapotřebí zdravotní pojišťovně oznámit i tehdy, když zaměstnavatel prohraje se zaměstnancem pracovněprávní spor ve věci jeho žaloby zaměstnance na neplatné rozvázání pracovního poměru. V takovém případě zaměstnavatel zaměstnance dodatečně přihlašuje u zdravotní pojišťovny a odvádí za každý takový měsíc minimální pojistné, není-li této povinnosti zákonem zproštěn.    

Veškeré změny a opravy se ve zdravotním pojištění provádějí v rámci desetileté promlčecí doby.