Plnění zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V aktuálně platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou například plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a funkčního požitku.

Kromě „klasických“ příjmů ze závislé činnosti poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům odměny fixní i variabilní povahy a různé benefity. Jak v jednotlivých případech řešit zdaňování včetně návaznosti na odvody zdravotního pojištění?

V této souvislosti je důležité, jaké podmínky pro zaměstnavatele u jednotlivých plnění platí.

Do vyměřovacího základu zaměstnance patří, mimo výjimek, příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Naopak, bez odvodu daně a pojistného na zdravotní pojištění můžeme v návaznosti na aktuálně platná ustanovení ZDP definovat například následující plnění.

1) Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou s účinností od 1. 1. 2024 od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

• pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
• použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
• příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
• příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

S účinností od 1. ledna 2024 je tak zrušena dlouhodobě platná limitující částka 20 000 Kč pro osvobození v případě poskytnutí rekreace a zájezdu a namísto toho se zavádí jednotný limit pro všechny zaměstnanecké benefity, uvedené v tomto ustanovení. Limit je stanoven ve výši poloviny průměrné mzdy, což znamená, že se bude vždy k 1. 1. měnit. Pro rok 2024 je tento limit určen částkou 21 983,50 Kč.

2) Od 1. 1. 2024 je nově upraveno ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, kdy od daně jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Aby byly příjmy z účasti na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem osvobozeny od daně z příjmů bez limitu, musí být akce pořádaná zaměstnavatelem určena úzkému okruhu účastníků z řad zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.  Musí se také jednat o akce příležitostné a obvyklé ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Například se může jednat o oslavy výročí, vánoční večírky, teambuildingy, sportovní hry zaměstnanců aj.   

Příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pojistné na zdravotní pojištění neodvádí zaměstnavatel tehdy, pokud příjem u dohody o pracovní činnosti nedosahuje 4 000 Kč (po celý rok 2024) nebo u dohody o provedení práce nepřevyšuje 10 000 Kč (do 30. 6. 2024).

Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem částky 4 000 Kč, neplatí se pojistné ještě u:

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je družstvem odměňován
• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby

Takovým zaměstnáním (tedy bez odvodu pojistného zaměstnavatelem) nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah, takže v daném kalendářním měsíci musí:

• mít jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění nebo
• být zařazen u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (případně s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu) anebo
• být evidován v některé ze „státních kategorií“ dle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.

Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Odstupné podle zákoníku práce

Odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce.

Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52 písm. d) zákoníku práce].

Odstupné, na které vznikl nárok při rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce, je odstupným nárokovým, nepodléhajícím odvodům pojistného na zdravotní (a také sociální) pojištění. Není přitom rozhodující, zda se jedná pouze o minimální nárokové odstupné nebo o odstupné zvýšené na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy nebo dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Příjmy po skončení zaměstnání

Odvodu pojistného podléhají i příjmy (odměny) zúčtované po skončení zaměstnání s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb.

Touto výjimkou je situace, kdy odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Toto plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že:

• bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání

a

• poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.

Poživatelé invalidního důchodu u speciálního zaměstnavatele

Zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit v roce 2024 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 15 440 Kč. Pojistné se tedy neodvádí v případě, kdy je zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zúčtován hrubý příjem do výše odpočtu 15 440 Kč a pobírání invalidního důchodu trvá po celý kalendářní měsíc.

V případě pobírání tohoto důchodu pouze po část kalendářního měsíce musí být (se zohledněním odpočtu) zajištěn v tomto měsíci odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní dny, ve kterých takový zaměstnanec poživatelem důchodu nebyl.