Od 1. ledna 2026 dochází k významné změně v oblasti sociálního zabezpečení, která se dotkne specifické skupiny pracovníků v zemědělství. Zákon č. 360/2025 Sb. zavádí slevu na pojistném na sociální zabezpečení pro sezónní zaměstnance v ovocnářství a zelinářství, kteří svou činnost vykonávají na základě dohody o provedení práce (DPP) podle zákona o zemědělství. Specifický režim […]
Kromě placení pojistného podle zákona je jednou z nejdůležitějších povinností zaměstnavatelů řádné plnění oznamovací povinnosti. Sdělování nových skutečností, resp. oznamování změn má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven. V následujícím textu si na základě zkušeností a poznatků z praxe předvedeme chybný a následně správný postup zaměstnavatele při řešení některých (avšak relativně často se vyskytujících) situací. Příklad […]
Petrův příběh pokračuje Petr už nastoupil, jeho mzda je nastavena a mzdová účetní má k dispozici potřebné informace. To vše jsme si popsali v prvním díle seriálu. Teď přichází první otázka, kterou si položí téměř každý zaměstnanec: „Když mám ve smlouvě 35 000 Kč hrubého, proč mi na účet nepřijde 35 000 Kč?“ V tomto […]
Co všechno se vlastně skrývá za jednou obyčejnou výplatní páskou? Na první pohled možná jen několik čísel. Hrubá mzda, odvody a částka, která nakonec dorazí na účet. Jenže ve skutečnosti je za každou výplatou mnohem víc. Pracovní smlouva, pracovní doba, minimální mzda, zdravotní a sociální pojištění, daně, děti, benefity, dohody, nemoc, dovolená, služební cesty, exekuce… A […]
Podle § 25 odst. 4 a odst. 7 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud zaměstnavatel zjistí nové skutečnosti, které mají vliv na údaje uvedené na předaném přehledu o platbách pojistného, je povinen ohlásit změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl, a to prostřednictvím opravného přehledu o […]
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění […]
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného za zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) 22 400 Kč za předpokladu, že se na zaměstnanou osobu tato povinnost vztahuje. Naopak, právní úpravou zdravotního pojištění jsou konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ […]
S účinností od 1. ledna 2026 se zvyšuje minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, a také vyměřovací základ pro placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů. Tradičně vyšší budou i platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce, vzroste i minimální záloha OSVČ. Rozhodná částka příjmu se zvyšuje […]
Aby byl student střední školy osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být příslušná škola zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Kdyby v tomto rejstříku zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát za něj pojistné neplatí. Z hlediska posuzování nezaopatřenosti platí při studiu na střední škole tato výjimka. Student střední školy (třebaže zapsané v příslušném rejstříku) […]
V praxi dochází k situacím, kdy skutečnosti vzniklé u zaměstnance buď ovlivňuji anebo naopak neovlivňují stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného zaměstnavatelem. Z pozice zaměstnavatele je zásadní vyhodnotit, zda musí nebo nemusí dodržet minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba […]