Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem […]
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které výslovně (taxativně) stanoví § 52 zákoníku práce (dále jen ZP). V písemné výpovědi musí zaměstnavatel uvést důvod výpovědi, prostý odkaz na ustanovení ZP nepostačuje. Výpověď daná zaměstnavatelem, která se opírá o jakýkoli jiný důvod, než stanoví ZP, nebo není vůbec odůvodněna, je neplatná a v případě soudního sporu […]
Institut konkurenční doložky, definovaný v § 310 zákoníku práce (dále jen ZP) slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. Je-li sjednána konkurenční […]
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Pokud si zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotních pojišťoven, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty. Rozhodným obdobím, […]
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění […]
V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se změnily podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2023 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se […]
Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající […]
Pro placení pojistného zaměstnatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít v případě pracovní smlouvy zaměstnanec například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, přičemž mu do tohoto měsíce nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč se řeší u dohod o provedení práce, přičemž se sčítají příjmy […]
Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 500 Kč anebo u dohody o provedení práce přesahuje 10 000 Kč, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů […]
Český zaměstnavatel, ať už právnická nebo fyzická osoba, může zaměstnávat osoby ze zemí podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, kdy podle těchto nařízení postupují také občané a instituce ze států Evropské unie a dále z Norska, Islandu, Lichtenštejnska (států Evropského hospodářského prostoru), ze Švýcarska a případně také ze Spojeného království. Pro všechny […]