Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu, kterou lze uplatnit za přesně stanovených podmínek (viz dále), je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanovení vyměřovacího základu pro […]
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Proč se zaměstnavatel nemůže spolehnout jen na existenci dokladu a kdy je […]
Jedním z práv občana – pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. V ustanovení § 11a z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., […]
Základními zákony, upravujícími oblast placení pojistného a plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění, jsou z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba v platném znění. Zaměstnavatelé jako plátci pojistného Podmínky, za kterých se osoby považují ve […]
K 1. 7. 2024 se měly změnit podmínky u dohod o provedení práce (DPP), k čemuž však nedošlo přijetím zákona č. 163/2024 Sb. V této souvislosti lze konstatovat, že i po datu 1. 7. 2024 (stejně jako do 30. 6. 2024) plní zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem na DPP převyšuje 10 000 Kč. Tento postup platí […]
Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé zúčtují a vyplatí bývalému zaměstnanci odměnu, tedy příjem po skončení zaměstnání. V této souvislosti lze konstatovat, že do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované (bývalému) zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly […]
Při výkonu výdělečné činnosti českého občana v zahraničí je důležité, zda bude náš občan vykonávat výdělečnou činnost v některém ze států postupujících podle dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, nebo bude cílem jeho vycestování tzv. třetí země.
Zaměstnavatel je ve zdravotním pojištění povinen platit pojistné i tehdy, dohodne-li se se zaměstnancem na poskytnutí neplaceného volna, přičemž pro zaměstnavatele nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) trvání neplaceného volna. Z pohledu zaměstnavatele jde o to, zda musí (nebo naopak nemusí) dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Z uvedeného tak plyne, že pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele […]
Pro placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance či nikoli. Jestliže osoba není charakterem zúčtovaného plnění nebo ve specifických případech výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné neodvede a taková osoba do celkového počtu zaměstnanců v daném […]
Plnění zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V aktuálně platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou například plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího […]