Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění.

V zásadě platí, že pokud se jedná o jediné zaměstnání a pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ve zdravotním pojištění povinnost dodržet minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel odvést v roce 2023 pojistné nejméně z částky vyměřovacího základu 17 300 Kč, tj. alespoň 2 336 Kč.

Problém nevznikne, pokud příjem činí alespoň zmíněných 17 300 Kč, přičemž není důležité, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část. V tomto případě je vyměřovacím základem dosažený příjem, každopádně částka alespoň 17 300 Kč.

Naopak obezřetnost je nutná v případě, když příjem v jediném zaměstnání částky 17 300 Kč nedosáhne. K takovým situacím nejčastěji dochází, když je jediným zaměstnáním pracovněprávní vztah na zkrácený pracovní úvazek založený pracovní smlouvou nebo se může jednat o některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

U dohod je však zapotřebí mít na paměti, že minimálním vyměřovacím základem se zaměstnavatel zabývá pouze tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. 

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než 17 300 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu nebo třeba doklad o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

Jak to vypadá v praxi

V dalším textu se v právních podmínkách roku 2023 zaměříme na řešení situací, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce a zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci. To znamená že zaměstnaná osoba nepatří mezi výjimky, pro které dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. neplatí minimální vyměřovací základ.

Příklad první

• Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 13. 10. Za měsíc říjen činil jeho hrubý příjem 12 400 Kč.

Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl v rozhodném období kalendářního měsíce října částky minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda zúčtovaná mzda za 19 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu dosahuje poměrné části minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že ve zdravotním pojištění se pro tento účel posuzují vždy výhradně kalendářní dny. Poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za měsíc říjen vypočítáme dle vzorce:

PČ min VZ  = (19 : 31) x 17 300 = 10 603,22 Kč

V tomto vzorci platí:

• PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
• 19 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce října
• 31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
• 17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2023

Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda zaměstnance je za měsíc říjen vyšší než takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že v tomto případě se odvede pojistné z hrubé mzdy 12 400 Kč v částce 1 674 Kč, čímž je zajištěn postup podle zákona.

Pokračujme dál při řešení tohoto příkladu a vycházejme ze situace, kdy hrubá mzda zaměstnance činila za uvedených 19 kalendářních dnů částku 8 000 Kč.

I v tomto případě musí zaměstnavatel reagovat na výše uvedený výpočet a jeho postup bude následující:

• Z hrubé mzdy 8 000 Kč vypočte 13,5 %, což činí 1 080 Kč. Jednu třetinu z této částky (tj. 360 Kč) srazí zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, tedy 720 Kč, hradí zaměstnavatel. Pojistné z rozdílové částky vyměřovacích základů 2 603,22 Kč (10 603,22 – 8 000) hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec, to znamená, že k částce 360 Kč připočteme ještě úhradu doplatku 352 Kč (2 603,22 x 0,135). Z celkové částky pojistného 1 432 Kč (0,135 x 10 603,22) bude zaměstnanci sraženo 712 Kč (360 + 352), zaměstnavatel uhradí 720 Kč.

V případě, kdyby byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce, přešla by povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele. Podotýkáme, že v dalších měsících (tedy od listopadu) již musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z částky 17 300 Kč.

Příklad druhý

• Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 12. 9. a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za část měsíce září 9 800 Kč. Současně byl po celý kalendářní měsíc zaměstnán u jiného zaměstnavatele, kde jeho příjem dosáhl 8 000 Kč.

Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy ze všech zaměstnání zakládajících účast na zdravotním pojištění, tedy s povinností odvodu pojistného zaměstnavatelem. V zaměstnání, ve kterém nedosáhl hrubý příjem 9 800 Kč ani poměrné části minimálního vyměřovacího základu, se v takovém případě nemusí provádět doplatek pojistného, neboť z titulu obou příjmů je v daném kalendářním měsíci odvod pojistného alespoň ze zákonného minima 17 300 Kč zabezpečen. Jestliže by v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc naopak nebylo v součtu příjmů dosaženo ani minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, pověřil by zaměstnanec pro účel doplatku pojistného jednoho ze zaměstnavatelů. V takových případech je nutností spolupráce příslušných zaměstnavatelů, kteří si pro účel dodržení zákonného minima navzájem dokladují výši příjmu v daném kalendářním měsíci.

Poznámka:

• Pokud by se v zaměstnání s příjmem 8 000 Kč jednalo o dohodu o provedení práce, pak by se tento příjem nebral v úvahu a u příjmu 9 800 Kč by musel být proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima.

Příklad třetí

• Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 14. 8. Ode dne 29. 8. byl uznán práce neschopným, pracovní neschopnost trvala do 21. září, za měsíc srpen činil hrubý příjem 12 200 Kč.

V tomto případě se snižuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu ještě o dobu nemoci, to znamená, že se při výpočtu této poměrné části vychází z počtu 15 kalendářních dnů trvání výkonu práce v měsíci srpnu, tedy ještě po odpočtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu, ze které musí být odvedeno pojistné, činí:

PČminVZ  = (15 : 31) x 17 300 = 8 370,96 Kč

Jelikož je zúčtovaná hrubá mzda za měsíc srpen vyšší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu 8 370,96 Kč, odvede se pojistné z hrubého příjmu 12 200 Kč v částce 1 647 Kč. Pokud by byl za měsíc srpen zúčtovaný hrubý příjem nižší než 8 370,96 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.    

Příklad čtvrtý

• Zaměstnavatel sjednal v měsíci říjnu se zaměstnancem dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena na období od 2. 10. do 11. 10. s příjmem 6 000 Kč, druhá pak na období od 21. 10. do 30. 10. s příjmem 7 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo z více dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele.

Úhrn příjmů zaměstnance činí za srpen 13 000 Kč. Protože zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, která činí 11 161,29 Kč [(20:31) x 17 300]. Protože dosažený příjem převyšuje vypočtenou poměrnou část minima, provede zaměstnavatel následující:

• na dobu trvání dohod dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí zaměstnance a
• odvede pojistné z úhrnu dosažených příjmů, tedy z částky 13 000 Kč, k odvodu pojistného z  minima 17 300 Kč není důvod

Poznámka:

• Kdyby však tyto dohody běžely s příjmy 6 000 Kč a 7 000 Kč po celý rok souběžně, prováděl by zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci dopočet a doplatek pojistného do minima 17 300 Kč, nebyť zaměstnání by trvalo celý kalendářní měsíc.