K 1. 7. 2024 se měly změnit podmínky u dohod o provedení práce (DPP), k čemuž však nedošlo přijetím zákona č. 163/2024 Sb. V této souvislosti lze konstatovat, že i po datu 1. 7. 2024 (stejně jako do 30. 6. 2024) plní zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem na DPP převyšuje 10 000 Kč. Tento postup platí […]
Ke změnám dochází k datu 1. ledna 2024 jak v základních zákonech zdravotního pojištění, kterými jsou z. č. 48/1997 Sb. a z. č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Přijaté změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) […]
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění patří řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance správné zdravotní pojišťovně, přičemž důležitým parametrem je v této souvislosti minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Dále zaměstnavatel oznamuje zdravotním pojišťovnám změny týkající se jednak jeho zaměstnanců, jednak činnosti zaměstnavatele, například změnu sídla, zrušení organizace nebo vstup do […]
Článek se zabývá specifickým postavením dědice v úpadku a jeho povinnostmi v průběhu dědického řízení. Pokud je účastníkem pozůstalostního řízení dědic, který je zadlužený ve smyslu insolvenčního zákona, tj. je v úpadku (v insolvenci) vztahují se na něj v celém průběhu tohoto řízení a zejména pak při vypořádání zůstavitelem zanechaného majetku zvláštní pravidla a povinnosti. Níže uvádím ty zásadní: […]
Odmítnutí dědictví, vzdání se dědictví a zřeknutí se dědického práva – tři zákonné instituty, které potenciálnímu dědici zemřelého umožňují nedědit, byť mu dědické právo svědčí. Zda má dědic, který nechce dědictví přijmout, učinit prohlášení o jeho odmítnutí, vzdát se ho či se ho zříci, závisí na důvodech, které ho k rozhodnutí nedědit vedou, a také na skutečnosti, zda […]
Popis situací, za kterých se dárce může domáhat vrácení daru, který poskytl obdarovanému. Odvolání pro nevděk a odvolání pro nouzi – zákonné podmínky, které je třeba splnit, příklady z praxe. K napsání tohoto článku mě přivedla klientka, která se přišla poradit, jak vydědit svého syna. Před časem mu do osobního vlastnictví darovala dům s tím, že předpokládala, […]
Otázky spojené s děděním družstevního podílu (družstevního bytu) v rámci pozůstalostního řízení. Nástin situací, které mohou nastat, a návod k jejich řešení. Na téma dědění družstevního podílu lze na internetu dohledat celou řadu více či méně podrobných článků osvětlujících tuto problematiku z pohledu zákona, nicméně jak konkrétně přechod družstevního podílu ze zůstavitele na dědice probíhá v těchto článcích nenajdeme. Přitom […]
Formální náležitosti listiny o vydědění. Koho lze vydědit a za jakých podmínek. Důsledky vydědění pro další generaci. Vydědění mlčky a po právu. Nevím, kolikrát už jsem ve své praxi slyšela prohlášení: „Sepsat listinu o vydědění není nic těžkého. Ostatně, stačí se podívat na internet a zde si snadno najdu hned několik vzorů, ze kterých si prostě jeden […]
Výčet důvodů, pro které lze potomka vydědit a jejich detailní rozbor. Ukázky situací, kdy ani precizně formulovaný důvod vydědění nemusí mít zamýšlené následky. Příklady z praxe. Listinou o vydědění je potomek zbaven práva na podíl na majetku po svém zemřelém rodiči, na který by měl jinak přímo ze zákona nárok. Protože však nelze akceptovat, aby k vydědění […]