Ke změnám dochází k datu 1. ledna 2024 jak v základních zákonech zdravotního pojištění, kterými jsou z. č. 48/1997 Sb. a z. č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Přijaté změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) a tzv. samoplátecké skupiny, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, zvláštní režim platí pro platby pojistného státem za „státní pojištěnce“.

Nová hodnota minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy na částku 18 900 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 9 450 Kč.  

3) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč, tedy 2 552 Kč.

Zvýšení minimální zálohy OSVČ

Podle Nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 hodnotu 40 638 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0819. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2024 ve výši 43 967 Kč. Od této hodnoty průměrné mzdy se pro rok 2024 odvíjí přetrvávající rozhodná částka 4 000 Kč a také nová (zvýšená) minimální záloha OSVČ.

Minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

• jediným zdrojem příjmů
• při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2024 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 43 967 Kč, tj. 21 983,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2024 se vypočte jako 13,5 % z částky 21 983,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2024 z dosavadních 2 722 Kč na 2 968 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

• zálohu za prosinec 2023 ve výši 2 722 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2024
• zálohu za leden 2024 ve výši 2 968 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2024

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu za rok 2023 (dále jen Přehled), tedy například od dubna 2024, platí OSVČ nadále zálohu 2 968 Kč i tehdy, pokud podle daňového základu za rok 2023 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 968 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2024 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 968 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2024 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě – tato OSVČ je v průběhu roku 2024 „v minusu“.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát a odpočet ve zdravotním pojištění

Nařízením vlády č. 288/2023 Sb. se s účinností od 1. 1. 2024 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 14 074 Kč, platné do konce roku 2023, na 15 440 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2024 z hodnoty 1 900 Kč na 2 085 Kč (13,5 % z částky 15 440 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2024 (ve srovnání s rokem 2023) měsíčně navíc 185 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2024 ve výši 15 440 Kč) je možné uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. 

Rozhodné částky pro vznik účasti na zdravotním pojištění

Institut průměrné mzdy (viz výše) ovlivňuje postup zaměstnavatele u vybraných skupin zaměstnanců. Činí-li v roce 2024 dosažený příjem alespoň 4 000 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u:

• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
• členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 z. č. 48/1997 Sb.
• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

Podle stávající právní úpravy může nejbližší zvýšení této rozhodné částky (k 1. 1. kalendářního roku) činit 4 500 Kč, a to tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 45 000 Kč.

S účinností od 1. ledna 2024 se také nemění rozhodná částka u dohod o provedení práce. Zaměstnavatelé tak i nadále plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) převýší 10 000 Kč. Ke změně u dohod o provedení práce dojde k datu 1. 7. 2024.