K 1. 7. 2024 se měly změnit podmínky u dohod o provedení práce (DPP), k čemuž však nedošlo přijetím zákona č. 163/2024 Sb. V této souvislosti lze konstatovat, že i po datu 1. 7. 2024 (stejně jako do 30. 6. 2024) plní zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem na DPP převyšuje 10 000 Kč. Tento postup platí […]
Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé zúčtují a vyplatí bývalému zaměstnanci odměnu, tedy příjem po skončení zaměstnání. V této souvislosti lze konstatovat, že do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované (bývalému) zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly […]
Při výkonu výdělečné činnosti českého občana v zahraničí je důležité, zda bude náš občan vykonávat výdělečnou činnost v některém ze států postupujících podle dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, nebo bude cílem jeho vycestování tzv. třetí země.
Zaměstnavatel je ve zdravotním pojištění povinen platit pojistné i tehdy, dohodne-li se se zaměstnancem na poskytnutí neplaceného volna, přičemž pro zaměstnavatele nejsou důležité kalendářní dny (nebo i měsíce) trvání neplaceného volna. Z pohledu zaměstnavatele jde o to, zda musí (nebo naopak nemusí) dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum. Z uvedeného tak plyne, že pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele […]
Pro placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance či nikoli. Jestliže osoba není charakterem zúčtovaného plnění nebo ve specifických případech výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné neodvede a taková osoba do celkového počtu zaměstnanců v daném […]
Plnění zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V aktuálně platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou například plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího […]
Ke změnám dochází k datu 1. ledna 2024 jak v základních zákonech zdravotního pojištění, kterými jsou z. č. 48/1997 Sb. a z. č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Přijaté změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) […]
Pro občana – pojištěnce vyplývají z titulu jeho účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění určitá práva a četné povinnosti, kdy jednou z těchto povinností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby dotyčné osobě nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se záhy ocitnout v situaci, kdy v dané záležitosti obdrží od zdravotní […]
Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání a pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí: v obou […]
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. V zásadě platí, že pokud se jedná o jediné zaměstnání a pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ve zdravotním […]