S účinností od 1. ledna 2026 se zvyšuje minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, a také vyměřovací základ pro placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů. Tradičně vyšší budou i platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce, vzroste i minimální záloha OSVČ. Rozhodná částka příjmu se zvyšuje u dohody o provedení práce, naproti tomu zůstává beze změny rozhodná částka příjmu u dohody o pracovní činnosti. Podívejme se v tomto kontextu blíže na postupy zaměstnavatele, podnikatele a pojištěnce ve zdravotním pojištění v právních podmínkách platných od 1. ledna 2026.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimální mzda se zvyšuje k datu 1. ledna 2026 na částku 22 400 Kč.

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud je takto povinen učinit. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část (§ 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc), musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části minima.

Doplatky do minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec. Tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele z toho důvodu, že veškeré platby pojistného (jakož i případné opravy finančního charakteru) probíhají vždy prostřednictvím zaměstnavatele.

Pokud pro zaměstnance platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být minimum zaměstnavatelem dodrženo v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci, v podstatě bez ohledu na rozsah těchto nepřítomností zaměstnance v práci.

Příklad č. 1

Zaměstnanci bylo v roce 2026 poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč ve výši 3 024 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Při řešení přečerpané dovolené musí být zákonem stanovené minimum dodrženo i tehdy, pokud je zaměstnanci v daném kalendářním měsíci (ve kterém pracovněprávní vztah končí) odúčtována náhrada mzdy z titulu přečerpané dovolené.

Příklad č. 2

Zaměstnanec skončí po dohodě pracovní poměr k 30. 6. 2026, přičemž přečerpá zákonný nárok na dovolenou, za kterou bude zúčtována náhrada mzdy ve výši 16 200 Kč. Hrubý příjem za červen bude činit 42 000 Kč.

Období přečerpané dovolené se vykazuje jako neplacené volno, za které se pojistné (od 1. 1. 2015) již neplatí, resp. se z tohoto důvodu nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 16 200 Kč:

Hrubá mzda: 42 000 Kč
Náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou: -16 200 Kč 
Rozdíl: 25 800 Kč

Kdyby příjem zaměstnance nedosáhl za červen 22 400 Kč, provedl by zaměstnavatel standardně dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu z toho důvodu, že rozhodným obdobím pro placení pojistného (a také pro dodržení zákonného minima) je kalendářní měsíc.  

Výše uvedené postupy platí za situace, kdy se na zaměstnance (a na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.

V opačném případě (tedy za situace, kdy nemusí být minimum dodrženo) odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, a to u osob konkrétně vyjmenovaných v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. – nejčastěji u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem tak relevantně může být částka i nižší než 22 400 Kč.

Dopočet do minima se neprovádí ani tehdy, pokud:

• má zaměstnavatel k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo
• je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů minimální vyměřovací základ v příslušném kalendářním měsíci dodržen (pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny si zaměstnavatelé navzájem, v podstatě každý měsíc, dokladují výši příjmu zaměstnance).

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance v roce 2026 pojistné z příjmu nižšího než 22 400 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.  

Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2026 částku 11 200 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů 

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2026 částku 3 024 Kč (13,5 % z částky 22 400 Kč).

Rozhodné částky příjmu ve zdravotním pojištění 

Podle nařízení vlády České republiky č. 365/2025 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 hodnotu 46 278 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0581. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč.

Dle § 6 odst. 2 z. č. 187/2006 Sb. se částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Průměrná mzda činí 48 967 Kč, takže dle výpočtu uvedeného v předcházející větě činí od 1. 1. 2026 rozhodná částka tzv. započitatelného příjmu 4 500 Kč, tedy ve stejné výši jako v roce 2025.

Povinnosti zaměstnavatele vznikají od 1. 1. 2026 při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
• nově (tj. od 1. 1. 2026) u člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován
• členů družstev, vykonávajících pro družstvo práci (nebo funkci) ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah – viz z. č. 289/2025 Sb.
• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

Podle § 7a odst. 1 z. č. 187/2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 z. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Průměrná mzda pro rok 2026 je stanovena v hodnotě 48 967 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako 25 % z této hodnoty (zaokrouhleno na 12 242 Kč) a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 12 000 Kč. 

Z uvedeného plyne, že u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) vzniká od 1. 1. 2026 účast na zdravotním pojištění při příjmu 12 000 Kč a vyšším.

V kontextu výše uvedeného je zapotřebí si uvědomit že zaměstnavatelé plní u těchto osob jako zaměstnanců zákonné povinnosti při příjmu 4 500 Kč a vyšším, resp. při příjmu 12 000 Kč a vyšším, dle konkrétní situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet zákonné minimum.

Zvýšená minimální záloha a minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2026 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2025 (tedy například od dubna 2026) platí OSVČ nadále zálohu 3 306 Kč i tehdy, pokud podle daňového základu za rok 2025 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 3 306 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2026 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát a odpočet od příjmu zaměstnance

Nařízením vlády č. 357/2025 Sb. se s účinností od 1. ledna 2026 zvyšuje vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 16 206 Kč, 13,5 % z této částky (zaokrouhleno na celou korunu nahoru) představuje měsíční platbu státu zdravotním pojišťovnám za každou takovou osobu ve výši 2 188 Kč. 

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2026 ve výši 16 206 Kč) je možné i nadále uplatňovat za těchto značně specifických podmínek:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity

Při uplatnění odpočtu je vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť za zaměstnaného poživatele invalidního důchodu je plátcem pojistného stát. 

Příklad č. 3

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 19 000 Kč. Zaměstnavatel splňuje podmínku danou ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout v roce 2026 minimálně 4 500 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 2 794 Kč (19 000 – 16 206).

Jinak také řečeno, pokud při uplatnění odpočtu nepřevýší příjem poživatele důchodu odpočitatelnou položku 16 206 Kč, neodvede zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc žádné pojistné.

Nové hodnoty pravděpodobného pojistného

Jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatele i OSVČ je předložit zdravotní pojišťovně příslušný Přehled, na jehož základě pak zdravotní pojišťovna stanovuje výši měsíční, resp. roční pohledávky. Stále však existují zaměstnavatelé a podnikatelé, kteří tuto zákonnou povinnost nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného. 

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2026 se stanoví jako 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, kdy je hodnota tohoto parametru 46 278 Kč (viz nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 69 417 Kč (1,5 x 46 278), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 9 372 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2026 poloviční (4 686 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného a navazující penále jsou v mnoha případech pro plátce „nevýhodné“, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.