Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů. Je-li pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny jako poživatel důchodu v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v měsíci), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“ vyřešen.

Poživatelé důchodu představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Při zaměstnávání těchto osob platí ve zdravotním pojištění specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Pracovní smlouva

U pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) se pojistné odvádí při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc roku 2025 příjmu 4 500 Kč.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

U dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) plní zaměstnavatel zákonné povinnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč. Problematikou placení pojistného se zaměstnavatel zabývá tehdy, pokud příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. činí alespoň 11 500 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud příjem zúčtovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na základě některé z dohod podléhá odvodu pojistného, pak má pojištěnec tímto způsobem vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, o správné placení pojistného se postará zaměstnavatel.

Přihlašování a odhlašování poživatele důchodu – zaměstnance

Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Obě skutečnosti oznamuje zaměstnavatel v rámci osmidenní lhůty.

U dohod se zaměstnanec přihlašuje kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. 

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb. Podmínkou pro tento postup je dosažení částky, která podléhá odvodu pojistného, tedy u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč.

Oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem

Při zaměstnávání poživatelů důchodu se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „D“, a to vždy společně s kódem „P“ – oba kódy se uvedou ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód „D“ se rovněž použije i v případě přiznání důchodu v průběhu zaměstnání (na základě rozhodnutí ČSSZ doloženého zaměstnancem).

Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“.

Vyměřovací základ může být i nižší než minimální mzda

Při zaměstnání poživatele důchodu nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je u zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než 20 800 Kč. Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny zařazen v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc.

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost u zaměstnance vliv na stanovení poměrné části minimálního vyměřovacího základu, která musí být zaměstnavatelem při odvodu pojistného dodržena – viz § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příklad č. 1

Dne 25. června 2025 byl zaměstnanci přiznán starobní důchod, jeho příjem za měsíc červen činil 18 000 Kč.

• V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 24 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:

PČ min VZ = (24 : 30) x 20 800 = 16 640 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

24 = počet kalendářních dnů v měsíci červnu, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“

30 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

20 800 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2025

Protože dosažený příjem převyšuje poměrnou část minima, která musí být dodržena, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červen částka 18 000 Kč.

Příklad č. 2

Starobní důchodce je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem v rozpětí 3 500 – 4 400 Kč. Současně má příjmy z nájmu nemovitosti nezapsané v obchodním majetku ve výši 108 000 Kč ročně, a ještě vykazuje příjmy podle § 10 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Důchodce za této situace neodvede z dosažených příjmů žádné pojistné, a to ani jako zaměstnanec, ani jako fyzická osoba. Svůj pojistný vztah má zajištěn evidencí v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Poživatel důchodu a souběh zaměstnání s podnikáním

Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je obecně ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což i sděluje zdravotní pojišťovně.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro poživatele důchodu ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Vyměřovacím základem je u zaměstnance dosažená částka příjmu za kalendářní měsíc, u OSVČ pak 50 % daňového základu za kalendářní rok.

Podmínky uplatnění odpočtu    

Při praktické aplikaci ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod

Z uvedeného mj. vyplývá, že v roce 2025 lze odpočet ve výši 15 749 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu a pouze u tohoto zvláštního zaměstnavatele. Jinak také řečeno, toto zvýhodnění se nevztahuje na žádné jiné zaměstnance, registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát, a neplatí ani pro osoby samostatně výdělečně činné.