Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací, a to buď formou pracovní smlouvy nebo výkonem činnosti na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovněprávní vztahy a postupy ve zdravotním pojištění

Při odvodu pojistného na zdravotní pojištění musejí vzít zaměstnavatelé v úvahu především tyto podmínky:

• Povinnosti placení pojistného podléhají příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, mimo výjimek vyjmenovaných právní úpravou zdravotního pojištění.
• U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr plní zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce zakládá povinnost placení pojistného. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
• Při souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec pro účely placení pojistného (záloh na pojistné) sám rozhoduje, která činnost je pro něj hlavním zdrojem příjmů.
• Za nezaopatřené dítě, tedy za tzv. státního pojištěnce, se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku. Výjimkou jsou z hlediska věku studenti prvně studující v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou škole v České republice za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

Podmínky při placení pojistného

Významné zvýhodnění studentů při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy částka i nižší než 20 800 Kč. Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec-student je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc.

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost u zaměstnance vliv na nutnost zajištění odvodu pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Plnění oznamovací povinnosti

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti standardní osmidenní lhůta.

V následujícím textu se formou řešení konkrétních dotazů z praxe budeme zabývat problematikou posuzování nezaopatřenosti u studentů včetně souvisejících zákonných povinností.

Příklad č. 1

Studentka střední odborné školy, která v květnu neuspěla u maturity (opravný termín je v září, v dalším studiu nepokračuje), nastoupila do firmy na dohodu o pracovní činnosti, která byla sepsána na období prázdnin od 1. 7. do 31. 8. 2025. Za měsíc červenec je příjem 12 400 Kč, za měsíc srpen 4 200 Kč. Bude v měsíci srpnu ještě nezaopatřeným dítětem? Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a při plnění oznamovací povinnosti?

Jelikož je zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti po celý měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, tedy s dopočtem a doplatkem pojistného do minima 20 800 Kč. V měsíci červenci není zaměstnankyně nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát) z toho důvodu, že vykonávala zaměstnání po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že musejí být použity P“ k 1. 7. a „O“ k 31. 7.

Protože příjem za srpen nedosáhl 4 500 Kč, nestala se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, tudíž se může na měsíc srpen opětovně přihlásit u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“ – nezaopatřené dítě.

Příklad č. 2

Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (cca 3 pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna a zdravotní pojistné se platí ze skutečného příjmu?

Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i kombinovaně) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) z. č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódu „G“ (ke dni zápisu ke studiu) na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je skutečně dosažený příjem. Pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl minima 20 800 Kč, žádný dopočet a doplatek pojistného se neprovádí. 

Příklad č. 3

Studentka v červnu neudělala státní závěrečnou zkoušku na vysoké škole. Dne 1. 8. 2025 dovrší věku 26 let. Je zaměstnána od 1. 1. 2025 na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem 15 000 Kč měsíčně. Dokdy je za ni plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát?

V zákoně o vysokých školách je uvedeno, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není zde stanoveno, v jakém termínu musí být státní zkouška vykonána, zda v termínu řádném nebo „náhradním“. Podmínkou je, že studium musí být ukončeno vykonáním stanovené zkoušky. Do dne takového ukončení studia (anebo do dovršení 26 let věku) zůstává osoba studentem a tím i nezaopatřeným dítětem s platbou pojistného státem.

Z uvedeného vyplývá, že za tuto osobu bude stát plátcem pojistného do data 1. 8. 2025 včetně. To znamená, že v měsíci červenci ještě může zaměstnavatel odvést pojistné z vyměřovacího základu 15 000 Kč bez dopočtu do minima. Ovšem za měsíc srpen musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu 20 129,03 Kč [(30:31) x 20 800], tedy za 30 kalendářních dnů, kdy již nebyl u zdravotní pojišťovny nárok na „státní kategorii“. Při příjmu 15 000 Kč tak bude proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 20 129,03 Kč podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) a § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb. Zaměstnavatel současně oznámí zdravotní pojišťovně kódem „F“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele ukončení nezaopatřenosti k datu 1. 8. 2025.

Příklad č. 4

Student v únoru přerušil studium z důvodu odchodu ze školy a v měsíci květnu bude skládat přijímací zkoušku na vyšší odbornou školu. Musí se přihlásit k placení zdravotního pojištění, než začne opět navštěvovat školu, nebo se na něj vztahuje nějaká ochranná lhůta?

Vzhledem k tomu, že k přerušení studia došlo v průběhu měsíce února, má tato osoba z pohledu zdravotního pojištění vyřešen ještě měsíc únor. Postačí, že tato státní kategorie trvala po část kalendářního měsíce února, student bude muset zdravotní pojišťovně dokladovat, ke kterému datu k přerušení (ukončení) studia došlo. Od měsíce března si bude muset tato osoba řešit svůj pojistný vztah, a pokud

• nebude zaměstnána nebo
• nebude podnikat jako OSVČ nebo
• nebude registrována u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát anebo
• nebude jinak vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění (třeba výkonem výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009)

bude si platit pojistné sama neboli stane se od 1. 3. ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit měsíční pojistné 2 808 Kč. Pokud začne od září studovat na vyšší odborné škole, oznámí zahájení studia zdravotní pojišťovně a naposledy zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 2 808 Kč za měsíc srpen.

Příklad č. 5

Zaměstnavatel uzavřel se studentem na měsíce červenec a srpen pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 4 400 Kč. Platí se v takovém případě pojistné z částky příjmu nižší než 4 500 Kč?

Zdravotního pojištění se netýká problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů – jak je výše uvedeno – bez ohledu na minimální vyměřovací základ, tedy z částky 4 400 Kč.