Zaměstnavatel vždy musí zbystřit pozornost, pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda. V takové situaci musí rozhodnout, jestli bude provádět dopočet a doplatek pojistného do minima (a kdo bude tento doplatek hradit – zda zaměstnanec nebo zaměstnavatel), anebo zda můžete relevantně odvést pojistné z příjmu nižšího než 20 800 Kč. Pokud zaměstnavatel neprovádí dopočet a doplatek pojistného […]
Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. […]
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2025 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2.808 Kč (13,5 % z 20.800 Kč), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. […]
Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2025 se ve zdravotním pojištění mění podmínky u jednotlivých skupin plátců pojistného. Těmito plátci jsou: Změny v postupech zaměstnavatelů, podnikatelů i pojištěnců ovlivňuje od 1. ledna 2025 především: Zvýšení minimální mzdy Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb. se s účinností od 1. ledna 2025 zvyšuje minimální mzda […]
Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu, kterou lze uplatnit za přesně stanovených podmínek (viz dále), je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanovení vyměřovacího základu pro […]
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Proč se zaměstnavatel nemůže spolehnout jen na existenci dokladu a kdy je […]
Jedním z práv občana – pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. V ustanovení § 11a z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., […]
Základními zákony, upravujícími oblast placení pojistného a plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění, jsou z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba v platném znění. Zaměstnavatelé jako plátci pojistného Podmínky, za kterých se osoby považují ve […]
K 1. 7. 2024 se měly změnit podmínky u dohod o provedení práce (DPP), k čemuž však nedošlo přijetím zákona č. 163/2024 Sb. V této souvislosti lze konstatovat, že i po datu 1. 7. 2024 (stejně jako do 30. 6. 2024) plní zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem na DPP převyšuje 10 000 Kč. Tento postup platí […]
Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé zúčtují a vyplatí bývalému zaměstnanci odměnu, tedy příjem po skončení zaměstnání. V této souvislosti lze konstatovat, že do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované (bývalému) zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly […]