Institut konkurenční doložky, definovaný v § 310 zákoníku práce (dále jen ZP) slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.

Je-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Sjednání konkurenční doložky vylučuje § 311 ZP, kdy se jedná o pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a o pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.

Plnění z titulu konkurenční doložky by mělo představovat vzájemně vyvážený závazek. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytnout přiměřenou kompenzaci za tím účelem, že zaměstnanec nebude moci po určitou dobu využívat své odborné znalosti.

Co se týká odstoupení od konkurenční doložky, zákoník práce stanoví, že ze strany zaměstnavatele je možné tento úkon učinit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.

Zákoník práce umožňuje sjednání smluvní pokuty jako postihu zaměstnance (případně zaměstnavatele) za porušení závazku. Je pravdou, že zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká ze zákona. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená s přihlédnutím k povaze a významu podmínek, za kterých byla konkurenční doložka sjednána.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Následující ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují.

Vyměřovací základ zaměstnance se podle § 3 odstavce 1 snižuje o:

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. 

V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odstavce 1, což je i případ konkurenční doložky) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2).

Při sjednání konkurenční doložky platí pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění tyto podmínky:

• toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí
• protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu a pojistného na Přehled patří
• na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ
• s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Není-li využita některá z těchto možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit v roce 2023 pojistné v částce 2 336 Kč.

Další možnosti dané právní úpravou zdravotního pojištění   

Alternativně lze otázku pojistného vztahu vyřešit tím způsobem, že se osoba odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejčastěji využívanými možnostmi vynětí z tohoto systému jsou výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.

Problém ve zdravotním pojištění by pojištěnci nevznikl například v situaci, kdyby zaměstnání v České republice ukončil k datu 30. 6. 2023 a v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království (tedy ve státech podléhajících režimu „koordinace“), by začal pracovat kdykoli v průběhu měsíce července 2023, přičemž by se současně odhlásil z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jejich délce. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen jako osoba bez zdanitelných příjmů doplatit zdravotní pojišťovně pojistné za každý celý nepokrytý kalendářní měsíc tak, jako by podle podmínek vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění nepostupoval.

Pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny

Jednou ze zásad, platných při odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance, je skutečnost, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem podléhající odvodu pojistného zúčtován. V případě plnění z titulu konkurenční doložky je zřejmé, že odvod pojistného zcela reálně bude pokračovat v období, během kterého může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) změnit zdravotní pojišťovnu. Tato informace se k zaměstnavateli nemusí vůbec dostat, proto i z tohoto důvodu doporučuji věnovat nastalé situaci zvýšenou pozornost.

Kdyby například zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 28. 2. 2023 a od března by bylo až po dobu jednoho roku vypláceno plnění formu konkurenční doložky, měl by si zaměstnavatel ověřit, zda tento bývalý zaměstnanec nezměnil (standardním způsobem) k datu 1. 7. 2023 zdravotní pojišťovnu. V takovém případě by se od července musely přesměrovat platby pojistného nové zdravotní pojišťovně. Anebo může dojít ke změně zdravotní pojišťovny i k datu 1. 1. 2024, samozřejmě jednou za dvanáct měsíců.

Závěrem

U všech příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání je ze strany zaměstnavatele průběžně zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby bylo pojistné odvedeno správné zdravotní pojišťovně.

Když bývalý zaměstnanec pobírá plnění ve formě konkurenční doložky, musí mít vyřešený svůj pojistný vztah některou ze zákonných možností. Takže může třeba nastat situace, že si pojištěnec sám platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů a současně je mu bývalým zaměstnavatelem sráženo z konkurenční doložky pojistné na zdravotní pojištění.