Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Pokud si zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotních pojišťoven, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ za zaměstnance, je kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Tuto srážku je zaměstnavatel oprávněn provést i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, kdy platba již musí být připsána na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

V následujícím textu si ukážeme chyby a zároveň správné postupy zaměstnavatele při plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění.

Výpočet výše pojistného

Chyba: Nesprávně stanovený vyměřovací základ, případně nepřesný podíl zaměstnance a zaměstnavatele na platbě pojistného

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu. Vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc odvede. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

• vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně
• vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru, čímž může být odvedeno celkové pojistné nepatrně vyšší

proto:

• nelze zaokrouhlovat částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %
• je zapotřebí vycházet z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin z celkové částky pojistného (viz § 9 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb.)

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Chyba: Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu, ačkoliv měl zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima

Pokud platí pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce) povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, přičemž příjem stanoveného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a doplatek pojistného do:

• minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), pokud zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo
• poměrné části minimálního vyměřovacího základu, pokud se minimum snižuje v důsledku některé ze skutečností definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.

Tento dopočet a doplatek neprovádí zaměstnavatel u osoby:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c) která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

d) která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením),

e) za kterou je plátcem pojistného stát,

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období kalendářního měsíce. U těchto osob je vyměřovacím základem zaměstnance vždy dosažený příjem bez ohledu například na případnou nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost apod.

Příklad – chybný výpočet pojistného:   

Z obecného pohledu platí, že na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Zdůrazňuji, že pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Poukázání platby zdravotní pojišťovně

Chyba: Odvod pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel vždy musí klást důraz na to, aby odvedl pojistné skutečně té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pokud dojde k chybě, zpravidla způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pak zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně souvisejícího nároku na penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel požádat. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň lze (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat u druhé zdravotní pojišťovny o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci zákonné měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

S cílem předejít vzniku takové chyby doporučuji zaměstnavateli nechat si dle vlastní úvahy čas od času zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců, nejlépe k datům 1. 1. nebo k 1. 7., což jsou standardní termíny, ke kterým lze změnit zdravotní pojišťovnu. Porovnáním takového seznamu s vlastní evidencí se snadno dají zjistit případné rozdíly.   

Identifikace platby

Chyba: uvedení špatného variabilního pojistného u platby pojistného

Jestliže zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, pak platí, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, byť pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, žádoucí je platbu doložit výpisem z účtu.

Vznik přeplatku při placení pojistného za zaměstnance

Chyba: úhrada vyšší částky pojistného, než jak je stanoveno zákonem

Přeplatek pojistného u zaměstnavatele způsobuje odvod vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby nebo také placení pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn (viz výše). Správnosti placení pojistného je proto zapotřebí trvale věnovat mimořádnou pozornost a ze strany zaměstnavatele je občas vhodné pracovníky důrazně upozornit, aby mu oznamovali změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Jinak se zaměstnanec vystavuje nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny (a zdravotní pojišťovnou na základě podané žádosti neprominuté), mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě.

Přeplatek pojistného může být také způsoben i neuplatněním zákonného nároku na odpočet od dosaženého hrubého příjmu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Současně zaměstnavatel podává za každý měsíc opravný Přehled/Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Další variantou je i možnost podání žádosti o vrácení přeplatku příslušné zdravotní pojišťovně s uvedením důvodů jeho vzniku a přesným vyčíslením jeho výše. Zdravotní pojišťovna takto vykázaný přeplatek vrátí buď bez kontroly (pokud jsou jeho vznik i výše zcela nepochybné a řádně odůvodněné) nebo provede v dané záležitosti kontrolu příslušných dokladů.

Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku k jeho úhradě, tuto skutečnost však musí zdravotní pojišťovna plátci oznámit.

Přeplatek může vzniknout i u penále. K takové situaci může dojít například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného.

Odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ

Je-li příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 17 300 Kč, musí být minimální vyměřovací základ dodržen:

• vždy u pracovní smlouvy
• u dohody o pracovní činnosti (popřípadě u více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč
• u dohody o provedení práce (popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč

Podotýkám, že problematika minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se u dohod o provedení práce řeší až od 1. 1. 2017, kdy se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč.

Závěrem

Připomínáme, že pro řešení všech nesrovnalostí mají zdravotní pojišťovny dlouhou desetiletou promlčecí dobu, v jejímž rámci se kontrolní činností provádí náprava chybného stavu, ovšem se všemi dopady vůči zaměstnavateli, pokud svým počínáním porušil zákon. A nespoléhejte na to, že se jedná o „malou“ zdravotní pojišťovnu, která kontroly na základě předložených dokladů neprovádí. Taková pojišťovna se časem může sloučit s jinou a v rámci promlčecí doby budou novou zdravotní pojišťovnou důsledně řešeny pohledávky (a případně závazky) evidované u obou subjektů.