V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se změnily podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2023 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se minimální záloha OSVČ a také platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“.
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. lednu 2023 na částku 17 300 Kč při placení pojistného zaměstnavatelem
Minimální mzda představuje pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění významnou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně jeho poměrnou část, a projevuje se například:
- při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 17 300 Kč, přičemž musí být zaměstnavatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo nebo
- při provádění tohoto dopočtu a doplatku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část dle ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, když zaměstnání nebo „státní kategorie“ netrvají po celý kalendářní měsíc, anebo když je zaměstnanec nemocen
Je-li zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, odvede zaměstnavatel v roce 2023 pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč ve výši 2 336 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnanec 2 336 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby pojistného za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.
Platí, že minimální vyměřovací základ zaměstnance vychází z minimální mzdy dle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 z. č. 592/1992 Sb. Každé zvýšení minimální mzdy se ve zdravotním pojištění projeví u zaměstnavatele zejména v následujících oblastech.
1) při platbě pojistného v situaci, kdy příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc
Příklad č. 1
- Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 16 000 Kč.
- Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (17 300 – 16 000) x 0,135 = 176 Kč
- Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč
- Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (16 000 x 0,135) : 3 = 720 Kč
- a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 720 + 176 = 896 Kč
- Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 896 = 1 440 Kč
Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah pracovního úvazku, ale zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr odvádí zaměstnavatel pojistné (a dle situace případně přihlíží i k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ) v případech, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
2) při platbě pojistného tehdy, není-li při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu z důvodu existence některé ze skutečností definovaných v § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.
Příklad č. 2
- Zaměstnanec začal pracovat dne 4. 1. 2023 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč (tímto zaměstnáním může být pracovní smlouva nebo některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).
- Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 15 625,80 Kč [(28:31) x 17 300].
- To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 625,80 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 110 Kč (15 625,80 x 0,135). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 625,80 Kč, tj. 220 Kč.
- Z celkové částky pojistného 2 110 Kč je zaměstnanci sraženo 850 Kč (630 + 220), zaměstnavatel uhradí 1 260 Kč.
Pro oba příklady platí následující: Zaměstnavatelem vypočtený doplatek do minima nebo do poměrné části minima hradí ve většině případů v plné výši zaměstnanec, vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Povinnost úhrady doplatku do stanoveného minima přechází na zaměstnavatele tehdy, pokud se jedná o tyto překážky v práci na jeho straně dle § 207 až 209 zákoníku práce z těchto důvodů:
- prostoje
- přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
- zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách
Jestliže však činí v roce 2023 vyměřovací základ zaměstnance alespoň 17 300 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosažené částky příjmu bez ohledu na další okolnosti. To znamená, že při příjmu zaměstnance alespoň na úrovni minimální mzdy zaměstnavatele nezajímá například délka trvání zaměstnání v daném měsíci, období nemoci či neplaceného volna, souběžné jiné zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost apod.
3) při neplatném rozvázání pracovního poměru
Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:
- dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance
- odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy
- zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.
Zaměstnavatel musí zpětně za každý kalendářní měsíc doplatit minimální pojistné, což je v roce 2023 částka 2 336 Kč. Toto pojistné hradí v plné výši zaměstnavatel.
Minimální pojistné neplatí zaměstnavatel u osob, které:
- nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.
- byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy
- po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ
Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.
Nekolidující zaměstnání
Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy
V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2022 příjem maximálně ve výši 8 100 Kč, od 1. 1. 2023 se tato horní hranice zvýšila na 8 650 Kč.
V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Osoby bez zdanitelných příjmů představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) z. č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která není zaměstnancem, není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
V této kategorii plátců tak může být registrován například pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč nebo na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.
To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2023 částku 2 336 Kč.
Zvýšení „rozhodné částky“ příjmu na 4 000 Kč
Podle nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.
Podle ustanovení § 6 odst. 2 z. č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč.
Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a ovlivňuje účastvybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu. Jedná se především o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb. Do konce roku 2022 byly touto rozhodnou částkou 3 500 Kč.
V roce 2023 tak zaměstnavatel plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem činí alespoň 4 000 Kč u:
- člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován
- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby
Naopak, pokud příjem osoby uvedené v bodech 1) – 3) nedosáhne 4 000 Kč, nemá pojištěnec tímto zaměstnáním řešené zdravotní pojištění, takže v daném kalendářním měsíci musí být:
- zaměstnancem v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo
- osobou samostatně výdělečně činnou anebo
- osobou, za kterou platí pojistné stát,
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce, dokonce postačuje i jen jeden den evidence v tomto měsíci.
Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů (viz výše).
Platba pojistného státem a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
Zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění z. č. 592/1992 Sb., se do konce roku 2022 snížila platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se zvýšil vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč.
Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců a u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod – bez ohledu na stupeň invalidity.
Odpočitatelná položka činí od ledna 2023 částku 14 074 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ a minimální záloha OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč (viz výše), tj. 20 162 Kč.
Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2023 z dosavadních 2 627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2023 ve výši 2 722 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2023.
Alespoň minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2023 omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.
OSVČ činné v paušálním režimu
V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako doposud, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.
Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu budou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.
Výkonem podnikatelské činnosti v režimu paušální daně má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.
Termíny pro podání Přehledu OSVČ o výši daňového základu za rok 2022
Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2022 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
- do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2022 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2023
- pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 3. 8. 2023.
Do 11. 4. 2023 (z důvodu velikonočních svátků) jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají – např. nízké příjmy.
Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2023 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2023.
Další užitečné informace…
… nejen od tohoto autora se můžete dozvědět ve vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech:
- Mzdové účetnictví pro praxi
- Mzdové účetnictví s praxí ve mzdovém programu