Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem. 

Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Nejen z titulu mzdy nebo platu, ale i v případě poskytnutých plnění či různých zaměstnaneckých benefitů je stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění primárně navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 ZDP.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy, neboli příjmy, které:

• nejsou předmětem daně – § 6 odst. 7 ZDP
• jsou od daně osvobozené – § 6 odst. 9 ZDP

Zúčtovaná plnění mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP, řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou například plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a funkčního požitku.

V návaznosti na úzkou spojitost stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění se zdaňováním příjmů, zúčtovaných zaměstnanci, vycházíme pro zdravotní pojištění především z následujících zásad:

• vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti za rozhodné období kalendářního měsíce za podmínek stanovených zejména v § 3 odst. 1, 2, 3, 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb.
• příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bodu 2 a § 6 odst. 10 ZDP například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Odvod pojistného zaměstnavatelem

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona.

Osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem:

1. u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 4 000 Kč;
2. u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč;
3. u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Upozorňujeme, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Příjmy ze samostatné činnosti

ZDP ve svém § 7 taxativně vyjmenovává druhy příjmů, které do konce roku 2013 kvalifikoval jako příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a po novele ZDP účinné od 1. 1. 2014 se tyto označují jako příjmy ze samostatné činnosti. Věcný rozsah příjmů však zůstal v podstatě nezměněn. Za příjmy ze samostatné činnosti se podle předmětného ustanovení ZDP považují pouze ty příjmy, které nepatří do příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Do konce roku 2021 byly ve zdravotním pojištění ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů
2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení

Takto upravená formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP.

Příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění

V ustanoveních § 8 až 10 ZDP jsou z pohledu daní řešeny tyto příjmy:

1) Příjmy z kapitálového majetku

Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění.

2) Příjmy z nájmu

Občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitostí (případně jejich částí) nebo příjmy z nájmu věcí movitých, nemovitost však nesmí být zapsána v obchodním majetku. Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah některou z dále uvedených variant, například jako osoba bez zdanitelných příjmů.

3) Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů

Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, případně příjmy ze zemědělské výroby, které nejsou provozovány podnikatelem podle odst. 1 písm. a) tohoto zákonného ustanovení. Výše uvedené platí i v případě, když má pojištěnec v průběhu roku více různých příjmů podle § 10 ZDP.

Z uvedeného tedy vyplývá, že příjmy podle § 8 až 10 ZDP:

1. nezakládají povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění a
2. příjmy této povahy neřeší pojištění u zdravotní pojišťovny, což znamená, že pojištěnec musí být zařazen u zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

Poznámka:

Pojištěnec má u zdravotní pojišťovny relevantně vyřešen svůj pojistný vztah i tehdy, pokud vyvíjí svoji podnikatelskou činnost v režimu paušální daně.