Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem […]
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které výslovně (taxativně) stanoví § 52 zákoníku práce (dále jen ZP). V písemné výpovědi musí zaměstnavatel uvést důvod výpovědi, prostý odkaz na ustanovení ZP nepostačuje. Výpověď daná zaměstnavatelem, která se opírá o jakýkoli jiný důvod, než stanoví ZP, nebo není vůbec odůvodněna, je neplatná a v případě soudního sporu […]
Institut konkurenční doložky, definovaný v § 310 zákoníku práce (dále jen ZP) slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. Je-li sjednána konkurenční […]
Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Pokud si zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotních pojišťoven, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty. Rozhodným obdobím, […]
Kolikrát už jste o někom slyšeli nebo o někom řekli, že je „odolný“? Co bylo pro takového jedince typické? Odolnost vnímáme ve dvou podobách – jako fyzickou a jako mentální. Fyzicky odolný jedinec může být otužilý nebo fyzicky zdatný. A jak je to s mentální odolností? Pojem odolnost (resilience) pochází z fyziky a popisuje schopnost tělesa zaujmout […]
Kritizovat je velice snadné. Někdy se zdá, že člověk dokáže snadněji kritizovat než chválit. Snad je taková lidská přirozenost. Vymyslíme vždy více věcí, které nás štvou, než těch které nás těší a uspokojují. Sklenice se zdá být častěji poloprázdná nežli poloplná. Napadá mě v tomto kontextu souvislost s evolucí člověka a se schopností lidského rodu […]
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění […]
V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se změnily podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2023 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se […]
Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající […]
Fyzické osoby, které používají při výkonu své podnikatelské činnosti automobil, mohou uplatňovat výdaje související s provozem vozidla. Jakým způsobem budou výdaje uplatněny, závisí na tom, zda mají automobil zahrnutý v obchodním majetku. Automobil je zahrnutý v obchodním majetku Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci se mohou rozhodnout, zda automobil zahrnou do obchodního majetku. § 4 odst. 4 zákona o […]