Jedním z práv občana – pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny.

V ustanovení § 11a z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihláška se podává od 1. 1. do 31. 3., aby byl pojištěnec přehlášen k 1. 7. téhož roku, nebo od 1. 7. do 30. 9., aby byl přehlášen k 1. 1. roku následujícího. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

Mimořádné důvody pro změnu zdravotní pojišťovny

Oproti obecně platné úpravě je pojištěnec oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší. Zákon č. 48/1997 Sb. taxativním výčtem vyjmenovává situace, kdy lze změnit zdravotní pojišťovnu k jinému datu, než pouze k 1. 1. nebo k 1. 7., a to tehdy, pokud: 

a) zdravotní pojišťovna, u které je osoba pojištěna, vstoupila do likvidace,
b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je osoba pojištěna, zavedena nucená správa, nebo
c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna,

a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c).

Přehlásit se ke zdravotní pojišťovně můžete vyplněním příslušného formuláře v papírové nebo v elektronické podobě.

Odvod pojistného správné zdravotní pojišťovně

Každý plátce pojistného, tedy i zaměstnavatel, musí vždy důsledně dbát na to, aby byla platba poukázána správné zdravotní pojišťovně, na účet k tomuto účelu určený a pod správným variabilním symbolem. Pokud se zaměstnavatel dopustí v tomto směru chyby, tedy uhradí platbu nesprávné zdravotní pojišťovně, pak u zdravotní pojišťovny, které platba nenáleží, vzniká přeplatek na pojistném s nárokem na jeho vrácení. Naopak zdravotní pojišťovna, která platbu neobdržela, eviduje z tohoto důvodu dlužné pojistné včetně penále. Obě tyto své pohledávky je zdravotní pojišťovna povinna (mimo výjimek) uplatňovat v rámci desetileté promlčecí doby, tedy vyměřovat a v případě neuhrazení vymáhat. Těmito zákonnými výjimkami, tedy neuplatňovanými pohledávkami, jsou aktuální dlužné pojistné do 200 Kč anebo penále nepřevyšující 100 Kč za kalendářní rok.

Potvrzení vystavovaná zaměstnavatelem

Zákon č. 48/1997 Sb. hovoří v ustanovení § 12 písm. b) o tom, že pojištěnec je povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn včetně změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání, a to do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí těchto sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci – zaměstnanci písemně potvrdit. V této souvislosti lze využít tyto doporučené vzory textů potvrzení zaměstnavatele o přijetí oznámení pojištěnce jako zaměstnance ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny v případě:

a) příslušnosti ke zdravotní pojišťovně při nástupu do zaměstnání

b) změny zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání

Potvrzujeme přijetí sdělení zaměstnance (zaměstnankyně) pana (paní) ………………, že je ode dne ………………… pojištěn(a) u ……………. .

Ve …………………. dne ……………

Jméno a příjmení odpovědného pracovníka zaměstnavatele, funkční zařazení, razítko, podpis

Rozeberme si v těchto souvislostech případ z praxe.  

Problémová situace

Zaměstnavatel (mzdový/mzdová účetní či personalista) zjistil, že po delší dobu odváděl pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně z toho důvodu, že mu zaměstnanec neoznámil změnu zdravotní pojišťovny. Pozval si v této věci zaměstnance, který však v předtuše rýsujícího se (ne zrovna malého) problému sebevědomě prohlásil, že změnu zdravotní pojišťovny zaměstnavateli řádně oznámil a chyba je tedy na straně zaměstnavatele, nikoli zaměstnance. Takže jde o typický případ tvrzení proti tvrzení, finálně bez jakéhokoli podkladu. Naskýtá se otázka, kde je nakonec pravda a jak se bude tvářit pan/paní vedoucí nebo ředitel, až zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli konkrétní pohledávku.

Předejít takové situaci lze v souladu se zákonem snadno tím způsobem, když zaměstnavatel, jak je ostatně jeho zákonnou povinností, vždy vystaví zaměstnanci písemné potvrzení o tom, že mu řádně oznámil změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. A předložení tohoto potvrzení (jehož – nejlépe zaměstnancem podepsanou – kopii má pro každý případ k dispozici) může po zaměstnanci požadovat. Zaměstnavatel tak má v ruce poměrně silný argument, ze kterého je prokazatelně zřejmé, že viníkem nastalého stavu není zaměstnavatel, ale pojištěnec – zaměstnanec. Jinak by tomu samozřejmě bylo v případě, kdyby zaměstnanec předmětné písemné potvrzení zaměstnavateli předložil. 

Pokud zaměstnanec třeba e-mailem oznámí zaměstnavateli, že změnil zdravotní pojišťovnu a zaměstnavatel e-mailovou odpovědí potvrdí přijetí tohoto zaměstnancova sdělení, pak je tato forma komunikace průkazná, jednoznačná a nezpochybnitelná, tudíž pro účel postupu podle zákona a správnosti odvodu pojistného zaměstnavatelem postačující.  

Promptní úhrada dluhu na pojistném a zastavení běhu penále  

Nastane-li popsaná situace, objektivně s přeplatkem, resp. nedoplatkem pojistného, pak by měl zaměstnavatel prioritně řešit úhradu nedoplatku, neboť dnem úhrady dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále. Není tedy vhodné čekat, až zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí, neboť tato má ze zákona na provedení tohoto úkonu měsíční lhůtu, a to buď od podání žádosti plátce, nebo za situace, kdy existenci přeplatku sama zjistí, přičemž z dlužného pojistného vždy běží penále.

Odstranění tvrdosti ve zdravotní pojištění

Jestliže zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v zákonem stanovené lhůtě osmi dnů, nemohl zaměstnavatel v souvislosti s placením pojistného patřičným způsobem reagovat. V takovém případě vznikl zaměstnavateli u zaměstnancovy „nové“ zdravotní pojišťovny nedoplatek na pojistném včetně penále. Obě tyto pohledávky bude vůči plátci pojistného příslušná zdravotní pojišťovna uplatňovat, jak je její úřední povinností, a pokud nebudou uhrazeny dobrovolně, budou řešeny v rámci správního řízení vydáním platebních výměrů nebo vystavením výkazu nedoplatků. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění připouští možnost podání žádosti o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Postup zdravotních pojišťoven je zpravidla – na což však nelze spoléhat – benevolentnější za situace, kdy příslušné finanční prostředky (pojistné) byly de facto v systému veřejného zdravotního pojištění, byť u nesprávné zdravotní pojišťovny.

O prominutí penále lze žádat kdykoli po výzvě k jeho úhradě. Není důvod, abyste si penále sami předem vypočítali, o to se ve svém vlastním zájmu postará zdravotní pojišťovna. Při podání žádosti o prominutí penále není nutné evidované penále předem uhradit. Aby se zdravotní pojišťovna zabývala žádostí o prominutí penále, nesmí mít plátce dluh na pojistném, to znamená, že dlužné pojistné je zapotřebí zcela uhradit buď jednorázovou platbou nebo formou splátkového kalendáře.

Zaměstnavatel jako plátce pojistného má právo požadovat po zaměstnanci nebo po bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem v situaci, kdy na základě podané žádosti nebylo penále prominuto v plné výši.

Sazba penále

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Výše penále se nemění ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného.