Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé zúčtují a vyplatí bývalému zaměstnanci odměnu, tedy příjem po skončení zaměstnání. V této souvislosti lze konstatovat, že do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované (bývalému) zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použije ustanovení § 3 odstavců 1 a 2 cit zákona obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odstavce 1) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2).

Jak má zaměstnavatel postupovat při ukončení pracovního poměru, když je následující měsíc ještě zúčtována odměna. Jak to bude se zdravotním pojištěním, zaměstnanec je odhlášen, ale z odměny bude ještě pojistné odvedeno?

Pokud zaměstnavatel zúčtuje bývalému zaměstnanci odměnu do kalendářního měsíce, ve kterém již osoba není jeho zaměstnancem, tedy po skončení zaměstnání, vychází se ve zdravotním pojištění především z těchto zásad:

• pojistné se odvádí. V této souvislosti registrujeme v podstatě jedinou výjimku, kterou je splnění podmínek deklarovaných v § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb., kdy odvodu pojistného nepodléhá plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
• vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít, řešené zdravotní pojištění jiným způsobem (viz dále).

Na měsíc, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval. To znamená, že na Přehled o platbě pojistného za tento měsíc se k příjmům ostatních zaměstnanců připočtou výše odměny jako vyměřovací základ a příslušné pojistné.

Odvod pojistného správné zdravotní pojišťovně 

Je pravdou, že v případě odměny zúčtované po skončení zaměstnání může dojít k tomu, že v měsíci, do kterého je odměna zúčtována, je bývalý zaměstnanec již pojištěn u jiné zdravotní pojišťovny, než u které byl pojištěn v době, kdy zaměstnání trvalo. Například se může jednat o situaci, kdy zaměstnání skončilo k 31. 12., k datu 1. 1. zaměstnanec (pojištěnec) změnil zdravotní pojišťovnu a do ledna byla bývalému zaměstnanci zúčtována odměna. Z tohoto důvodu by si měl zaměstnavatel vždy prověřit, zda bývalý zaměstnanec nezměnil zdravotní pojišťovnu, protože taková informace se k zaměstnavateli nemusela dostat. I v případě placení pojistného z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání se vychází ze zásady, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna v měsíci, do kterého je odměna zúčtována.

Konkurenční doložka

Příjmem po skončení zaměstnání je i plnění zúčtované z titulu konkurenční doložky. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.

Je-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Ve zdravotním pojištění se postupuje jako v případě příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání, takže platí podmínky výše uvedené. Měsíční plnění podléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem. Zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na jednotlivé měsíce, do kterých je předmětné plnění zúčtováno, již nepřihlašuje z toho důvodu, že osoba fakticky není jeho zaměstnancem.

I když se ze zúčtovaného plnění odvádí pojistné na zdravotní pojištění, pojištěnec tímto nemá vyřešen svůj pojistný vztah, takže musí postupovat podle podmínek dále uvedených. To znamená, že příjemce plnění z titulu konkurenční doložky může být ve zdravotním pojištěním například i osobou bez zdanitelných příjmů.

Řešení pojistného vztahu po skončení zaměstnání

Jaké možnosti nabízí právní úprava pojištěnci v situaci, kdy jeho zaměstnání skončilo a po skončení tohoto zaměstnání nemá příjmy nebo má pouze takové příjmy, na jejichž základě nemá pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny zabezpečen?

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem nezakládají povinnost placení pojistného zaměstnavatelem (nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, resp. osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), nemá tato osoba řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. To znamená, že v rámci takového měsíce musí být evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

• zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo  
• osoba samostatně výdělečně činná (s možností výkonu činnosti v paušálním režimu) nebo
• osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2024 částku 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč).