Pro placení pojistného zaměstnatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít v případě pracovní smlouvy zaměstnanec například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, přičemž mu do tohoto měsíce nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč se řeší u dohod o provedení práce, přičemž se sčítají příjmy […]
Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 500 Kč anebo u dohody o provedení práce přesahuje 10 000 Kč, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů […]
Český zaměstnavatel, ať už právnická nebo fyzická osoba, může zaměstnávat osoby ze zemí podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, kdy podle těchto nařízení postupují také občané a instituce ze států Evropské unie a dále z Norska, Islandu, Lichtenštejnska (států Evropského hospodářského prostoru), ze Švýcarska a případně také ze Spojeného království. Pro všechny […]
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění patří řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance správné zdravotní pojišťovně, přičemž důležitým parametrem je v této souvislosti minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Dále zaměstnavatel oznamuje zdravotním pojišťovnám změny týkající se jednak jeho zaměstnanců, jednak činnosti zaměstnavatele, například změnu sídla, zrušení organizace nebo vstup do […]
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění […]
Na základě dlouholetého výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů a permanentního řešení situací z praxe uvádíme přehled nejčastěji se vyskytujících nedostatků zaměstnavatelů v souvislosti s placením pojistného a plněním jejich zákonných povinností ve zdravotním pojištění. Správným postupem při placení pojistného zaměstnavatel předejde vzniku dluhu na pojistném včetně penále, řádným plněním povinností se pak vyhne možnosti uložení pokuty ze strany zdravotní […]
U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2022 se jedná o částku […]
Následky neplatného rozvázání pracovního poměru upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Pokud zaměstnavatel neplatně ukončí se zaměstnancem pracovní poměr (tj. dá mu neplatnou výpověď nebo s ním neplatně zruší pracovní poměr okamžitě či ve zkušební době) a zaměstnanec zaměstnavateli současně bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, […]
Nebereme-li v úvahu stát jako plátce pojistného za „státní pojištěnce“, pak do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění přispívají: zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů, kdy způsob placení pojistného stanovuje zákon č. 592/1992, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelé představují pro […]
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na délku trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší. Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na […]