Následky neplatného rozvázání pracovního poměru upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Pokud zaměstnavatel neplatně ukončí se zaměstnancem pracovní poměr (tj. dá mu neplatnou výpověď nebo s ním neplatně zruší pracovní poměr okamžitě či ve zkušební době) a zaměstnanec zaměstnavateli současně bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr neskončí a zaměstnavatel je povinen mu poskytnout náhradu mzdy. Náhrada zaměstnanci náleží ode dne učinění výše zmíněného písemného oznámení, a to ve výši průměrného výdělku až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému rozvázání pracovního poměru.

Bude-li soudem o zaměstnancem podané žalobě na neplatné rozvázání pracovního poměru rozhodnuto v jeho prospěch, řeší zaměstnavatel ve zdravotním pojištění následující.

1) Dodatečně přihlásí zaměstnance

Zaměstnavatel musí zabezpečit kontinuální návaznost resp. pokračování zaměstnání, proto je povinen zaměstnance na období neplatné výpovědi dodatečně se zpětnou platností přihlásit. Pokud byl zaměstnanec odhlášen u zdravotní pojišťovny například k datu 31. 3. 2020, musí jej zaměstnavatel se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „P“ k datu 1. 4. 2020 (do osmi dnů ode dne, kdy se o nastalé skutečnosti dozvěděl).

2) Odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy

Přiznaná náhrada mzdy, zúčtovaná v souvislosti s neplatným rozvázáním pracovního poměru, je příjmem zaměstnance ze závislé činnosti zdaňovaným podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž podléhá povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění.  

Náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit, se do vyměřovacího základu zaměstnance započítává v tom měsíci, do kterého byla zaměstnanci zúčtována. V této souvislosti je však zapotřebí mít na zřeteli, že vyměřovacím základem je hrubá částka tohoto zaměstnancova příjmu. Pokud totiž má být podle rozhodnutí soudu zúčtována a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci zaměstnanci určitá částka, může se jednat o čistý příjem, snížený o zákonné odvody. Za této situace pak musí zaměstnavatel nejprve vypočítat z položky čistého příjmu hrubý příjem a z něho pak sazbou 13,5 % stanovit výši pojistného na zdravotní pojištění. Pojistné se platí standardním způsobem, to znamená, že jedna třetina je sražena zaměstnanci a dvě třetiny hradí zaměstnavatel.

Příklad

• Za období trvání neplatné výpovědi byla zaměstnanci v hrubém přiznána náhrada mzdy v úhrnné výši 828 110 Kč.
• Částka 828 110 Kč podléhá povinnosti odvodu pojistného za ten kalendářní měsíc, do kterého je zúčtována. To znamená, že z celkové částky pojistného 111 795 Kč (13,5 % z 828 110 Kč) bude zaměstnanci sražena částka 37 265 Kč, zaměstnavatel hradí 74 530 Kč.

3) Provede (mimo zákonných výjimek) doplatek pojistného do zákonného minima

Pokud by se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahovala za celé období neplatné výpovědi povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musel by zaměstnavatel provést úhradu minimální částky pojistného za každý kalendářní měsíc tohoto období – podle výše minimální mzdy v daném kalendářním měsíci. Jelikož se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, platí celou částku pojistného zaměstnavatel. Doporučuje se provést úhradu dlužného pojistného co nejdříve, neboť dnem úhrady dluhu v plné výši přestává běžet penále. Z částky pojistného uhrazeného v minimální výši za uvedené měsíce (tedy de facto opožděně) se odvíjí i penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel požádat prostřednictvím institutu odstranění tvrdosti – viz dále.

Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy (viz výše) tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Právní úprava zdravotního pojištění připouští situace, kdy zaměstnavatel doplatek pojistného do zákonného minima uhradit nemusí. Doplatek minimálního pojistného za jednotlivé kalendářní měsíce se netýká osob, které:

1. nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát, dle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
2. byly v uvedeném období zaměstnány v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy;
3. po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ, neboli v souběhu se zaměstnáním byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů.

Ve všech situacích platí, že postup zaměstnavatele musí být doložen příslušným dokladem, který bude předložen i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

4) Podá opravné Přehledy

Protože zpětně dochází ke změně v počtu zaměstnanců a zpravidla i ve výši vyměřovacího základu a v částce pojistného, podává zaměstnavatel za každý kalendářní měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť zdravotní pojišťovna potřebuje pro svou činnost relevantními informace. Zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.

Penále a žádost o jeho prominutí

Na základě výše uvedeného, tedy po doplacení příslušného minimálního pojistného za každý kalendářní měsíc, na který byla osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny zpětně přihlášena, eviduje zdravotní pojišťovna penále vzniklé z důvodu opožděné (jednorázové) úhrady pojistného. Sazba penále byla do konce roku 2021 stanovena ve výši 0,05 % z dlužné částky pojistného za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Evidované penále zdravotní pojišťovna vůči zaměstnavateli uplatňuje, tedy vyměří, a v případě nezaplacení vymáhá, což je její zákonnou povinností.

Je právem každého plátce pojistného, tedy i zaměstnavatele, požádat o prominutí vyměřeného penále. Podáním této žádosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.