Pro placení pojistného zaměstnatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít v případě pracovní smlouvy zaměstnanec například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, přičemž mu do tohoto měsíce nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč se řeší u dohod o provedení práce, přičemž se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímo ovlivňuje (mimo zákonných výjimek) odvod pojistného na zdravotní pojištění při nízkých příjmech. A jednou z těchto významných částek je i nová hodnota 4 000 Kč.

Nová výše „rozhodného příjmu“ od 1. 1. 2023

Podle nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 z. č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.

Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč.

Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a ovlivňuje účastvybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu. Jedná se především o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb. Do konce roku 2022 byly touto rozhodnou částkou 3 500 Kč.

Podle stávající právní úpravy může nejbližší zvýšení této rozhodné částky (k 1. 1. kalendářního roku) činit 4 500 Kč, a to tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 45 000 Kč.

Placení pojistného zaměstnavatelem a zákonné výjimky

Aby zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění, musí se jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného, tudíž se na jejich základě osoba stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

V ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou naopak v bodech 1. – 7. taxativně vyjmenovány výjimky, kdy se osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují. V bodě č. 3 jsou uvedeny podmínky platné pro dohody o provedení práce. V následujících bodech č. 4 – 6 jsou pak taxativním výčtem vyjmenovány osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. „započitatelný příjem“, neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

Výše „započitatelného příjmu“

V takových situacích se pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění jedná v roce 2023 o rozhodnou částku „započitatelného příjmu“ 4 000 Kč. To znamená, že pro zaměstnavatele vzniká povinnost placení pojistného při dosažení hrubého příjmu alespoň 4 000 Kč u:

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován – zásadní podmínkou je v tomto případě skutečnost, že člen družstva nemá s družstvem sjednán pracovněprávní vztah
• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Při příjmu alespoň 4 000 Kč přihlašuje zaměstnavatel v těchto třech situacích osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ.

Nejfrekventovanější situací ze tří výše uvedených je zaměstnávání na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti, proto bychom si v následujícím textu tuto problematiku blíže rozebrali.

Dohoda o pracovní činnosti – jediný příjem zaměstnance

V souvislosti s dohodou o pracovní činnosti tedy rozhoduje od 1. 1. 2023 pro vznik účasti na zdravotním pojištění částka hrubého příjmu alespoň 4 000 Kč.

Nedosáhne-li za rozhodné období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem 4 000 Kč, nezakládá tato částka účast zaměstnance na zdravotním pojištění a pro zaměstnavatele tudíž nevzniká povinnost placení pojistného. Zaměstnavatel nepřihlašuje tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny, nicméně právě z tohoto důvodu musí být v zájmu každého zaměstnance (pojištěnce), aby měl v daném kalendářním měsíci řešen svůj pojistný vztah některou z těchto variant:

• jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č.48/1997 Sb.
• osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) cit zákona]
• osoba, za kterou platí pojistné stát – § 7 odst. 1 téže právní normy
• osoba bez zdanitelných příjmů

Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti (nebo i dohody o provedení práce) je podle § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb. rozhodující:

• den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci a
• den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu neboli pojištění u zdravotní pojišťovny) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale pro plnění povinností zaměstnavatelem vždy rozhoduje výhradně částka příjmu, zúčtovaná na základě dohody o pracovní činnosti.

Sčítání příjmů

S účinností od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele. Takže pokud zaměstnavatel třeba uzavře se zaměstnancem v rámci jednoho kalendářního měsíce dvě dohody o pracovní činnosti, sčítají se dosažené příjmy, a pokud činí v úhrnu alespoň 4 000 Kč:

• odvádí se pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ
• přihlašuje se osoba jako zaměstnanec (viz výše) a
• osoba se započítává jako zaměstnanec do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele (jedenkrát – bez ohledu na počet uzavřených dohod)

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 4 000 Kč. Vyměřovací základ by musel být stanoven alespoň na úrovni poměrné části minima za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci – vždy podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 4 000 Kč, pak by zaměstnavatel zdravotní pojištění „neřešil“. 

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně také tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) z. č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že je mu tato informace zaměstnancem podána a příslušným dokladem doložena.

Souběžné příjmy

Je-li zaměstnanec s příjmem na dohodu o pracovní činnosti nižším než minimální mzda současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (nutno doložit potvrzením od tohoto „hlavního“ zaměstnavatele), odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu – samozřejmě za podmínky, že příjem činí alespoň 4 000 Kč. Pro úplnost řešené problematiky dodávám, že dopočet do minimálního vyměřovacího základu neplatí pro zaměstnance taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., mezi které patří např. osoby, za které je plátcem pojistného stát, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a další.

Může nastat například situace, kdy je zaměstnanci vyplácena na dohodu o pracovní činnosti měsíční hrubá mzda ve výši 12 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, pracuje současně na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 8 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, přičemž úhrn jeho příjmů tuto částku převyšuje? Za tohoto stavu se sčítají oba příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění, čímž je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v takovém případě u zaměstnavatele částka 12 000 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období, v tomto případě včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 8 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 8 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť žádný z nich nemůže vystavit výše zmíněné potvrzení o tom, že odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Odměny členů statutárních orgánů

Naopak hodnota 4 000 Kč nehraje ve zdravotním pojištění roli u odměn členů statutárních orgánů nebo u odměn charakteru funkčních požitků, zúčtovaných třeba neuvolněným funkcionářům nebo také jednatelům různých spolků, zájmových organizací, členům výborů Společenství vlastníků apod. V těchto případech podléhá povinnosti placení pojistného každá částka, tedy i nižší než 4 000 Kč, samozřejmě s respektováním ostatních zákonných podmínek (například případným zabezpečením odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance). 

V této souvislosti je výjimkou situace, kdy člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován – v takových případech se pojistné platí až od částky příjmu 4 000 Kč ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4. z. č. 48/1997 Sb.