Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 500 Kč anebo u dohody o provedení práce přesahuje 10 000 Kč, pak:

• vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání
• zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• se odvádí pojistné takto:
  • ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ
  • s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u dohody o pracovní činnosti trvající po celý kalendářní měsíc při příjmu alespoň 3 500 Kč nebo u dohody o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč avšak v roce 2022 u každé z dohod zároveň nižším než 16 200 Kč
  • s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 9  z. č. 592/1992 Sb.
• při trvající dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 3 500 Kč resp. na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena
• je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání

Rozhodné období 

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě sjednané dohody.

V následujících příkladech si předvedeme postupy zaměstnavatele i pojištěnce v různých situacích.   

Příklad č. 1

Pojištěnec, který je zaměstnán na základě dohody, se rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude v daném souběhu pro tohoto pojištěnce jeho samostatná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání na dohodu i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2022 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jako OSVČ podá, případně bude povinen podat v roce 2023 Přehled o výši daňového základu za rok 2022.

Bude-li pojištěnec naopak považovat samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2022 od kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 627 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ 16 200 Kč, při příjmu nižším než minimální mzda bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což bylo splněno i v případě odpuštění záloh za březen – srpen 2020. Zaměstnavatel není povinen zkoumat (což platí u čestných prohlášení vystavovaných zaměstnancem i obecně), zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí – v tomto případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou. Každé čestné prohlášení je pro zaměstnavatele rozhodným dokladem pro odvod pojistného.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.  

Poznámka: Pokud by příjem na dohodu nezaložil účast na zdravotním pojištění, mohl by být pojištěnec činný v režimu paušální daně.

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracující na dohodu je zařazen v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod. Pokud jsou tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel takovou osobu zaměstnává, oznamuje zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy a zaměstnancem doloženy. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené v § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. – musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu.  

Příklad č. 3

Osoba samostatně výdělečně činná (žena jako příjemce rodičovského příspěvku, za kterou platí pojistné stát) začala podnikat v dubnu 2022 jako spolupracující osoba a současně je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti s hrubým měsíčním příjmem 8 000 Kč. Hlavním zdrojem příjmů je v daném souběhu zaměstnání.

V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

I když se v rámci podnikání jedná o spolupráci, vztahují se na zaměstnanou ženu podmínky platné pro OSVČ. V rámci samostatné výdělečné činnosti není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné a při zúčtování roku 2022 nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ. Pokud nadále nebude v daném souběhu její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, nebude povinna platit zálohy ani v dalších letech a pojistné za příslušný kalendářní rok bude uhrazeno jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za takový rok.

Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele důchodů, studenty a další.

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do poloviny minimální mzdy je současně uchazečem o zaměstnání.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je (od 1. 10. 2004) u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
• výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce. 

Pojistné se odvádí ze skutečně zúčtovaného příjmu (v roce 2022 tedy maximálně z částky 8 100 Kč) bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Pokud příjmy takové osoby přesáhnou stanovenou hranici, to znamená, že je evidence na Úřadě práce skončena, pohlíží se na ni jako na ostatní zaměstnance, tedy zejména včetně povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně alespoň z jeho poměrné části).     

Příklad č. 5

Pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován jako osoba bez zdanitelných příjmů, platí si měsíční pojistné 2 187 Kč. Je zaměstnán na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč. Stal se členem okrskové volební komise.

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) z. č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

• nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
• není osobou, za kterou platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.) a ani
• není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

K řešené problematice dodáváme, že pojištěnec může být registrován u zdravotní pojišťovny jako OBZP tehdy, pokud v rámci příslušného kalendářního měsíce není (ani jeden den) zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Kdyby příjem na dohodu o provedení práce převýšil 10 000 Kč například za měsíc srpen (anebo by zaměstnavatel zúčtoval takovou částku u jednodenní dohody v měsíci srpnu), nemohl by být pojištěnec v tomto měsíci OBZP.

Jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají. Za zaměstnance se tak nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.    

Platí zásada, že pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem [což je podle § 5 písm. a) bodu 7. z. č. 48/1997 Sb. i člen okrskové volební komise], nevyplývají pro úřad jako zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem, třeba jako OBZP.