Nebereme-li v úvahu stát jako plátce pojistného za „státní pojištěnce“, pak do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění přispívají:

• zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance),
• osoby samostatně výdělečně činné,
• osoby bez zdanitelných příjmů,

kdy způsob placení pojistného stanovuje zákon č. 592/1992, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují pro systém veřejného zdravotního pojištění rozhodující skupinu plátců, proto je ze strany zdravotních pojišťoven trvale věnována zvýšená pozornost řádnému placení pojistného právě těmito subjekty. Z tohoto důvodu je i kontrolní činnost zdravotních pojišťoven primárně zaměřena právě na zaměstnavatele, u kterých zdravotní pojišťovny evidují z hodnotového hlediska největší objem jak plateb, tak pohledávek.

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se provádí roční zúčtování (OSVČ podává Přehled), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem celkového odvodu.

Osobou bez zdanitelných příjmů je pojištěnec, který není v rámci kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem, OSVČ, nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2022 částku 2 187 Kč.

Uplatňování pohledávek jako povinnost zdravotních pojišťoven

Jestliže plátce pojistného hradí pojistné (zálohy na pojistné včetně případného doplatku u OSVČ) včas a ve správné výši, nemá zdravotní pojišťovna důvod k uplatňování sankčního postihu. Avšak v případě prodlení s platbami jsou zdravotní pojišťovny povinny postupovat podle zákona, to znamená evidované pohledávky po plátci uplatňovat a v případě jejich neuhrazení vymáhat. Ustanovení § 8 odst. 5 z. č. 48/1997 Sb. totiž ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si selektivně nemůže vybrat, kterému plátci penále (jakož i dlužné pojistné) vyměří a kterému nikoli. K dispozici mají dlouho desetiletou promlčecí dobu, v rámci které jsou řešeny pohledávky (a také závazky) zdravotních pojišťoven. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty nebo vyřešit provinění plátce například domluvou nebo upozorněním.

Dluh na pojistném a možnosti jeho řešení

Pokud plátce dluží na pojistném, pak je vždy ideálním řešením úhrada tohoto dluhu pokud možno co nejdříve a v plné výši. Uhrazení dluhu má totiž dvě výhody. Dnem úhrady dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále a neexistence dluhu na pojistném je také jednou z podmínek pro to, aby se zdravotní pojišťovna v rámci institutu odstranění tvrdosti zabývala žádostí o prominutí vyměřeného penále, pokud si plátce takovou žádost podá.

Nemá-li dlužník aktuálně dostatek prostředků na úhradu dluhu v plné výši, pak přichází v úvahu možnost sjednání splátkového kalendáře. Zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci – dlužníkovi určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit finanční vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.

Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro povolení splátek dluhu může být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první splátky. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění takové žádosti mohou být zejména negativní zkušenosti se splátkami z předcházejících let.

Při povolení splátek musí plátce:

1. platit „běžné“ pojistné (u OSVČ zálohy na pojistné) včas a ve správné výši
2. platit jednotlivé splátky dluhu ve správné výši a v dohodnutých termínech
3. hradit jednotlivé částky dluhu odděleně od plateb pojistného s příslušnou identifikací

Pokud dojde k porušení některé z dohodnutých podmínek, má příslušná instituce právo od smlouvy odstoupit resp. tuto zrušit, včetně následného promptního uplatňování evidovaných (tj. neuhrazených) pohledávek.

Struktura pohledávek zdravotní pojišťovny

Pokud plátce z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat tyto pohledávky:

a) dlužné pojistné a penále

Jestliže plátce neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i penále, které narůstá úměrně se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu – na výši penále má vždy vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném.

b) dluh pouze na pojistném

K této situaci dochází tehdy, když plátce dluží na pojistném malé částky nebo dluh netrvá dlouho a penále, které se nepředepisuje, tak nepřesáhne za kalendářní rok 100 Kč.

c) dluh pouze na penále

Jedná se o situaci, kdy plátce v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají (zdravotní pojišťovny uplatňují penále převyšující 100 Kč).
Podotýkám, že z vyčísleného penále již žádné další penále nenabíhá.

Postup zdravotní pojišťovny

Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu, a to například zasláním vyúčtování v papírové podobě, elektronicky na e-mailovou adresu, výzvou do datové schránky, formou sms zprávy, telefonickým oslovením apod. Je samozřejmě zájmem zdravotních pojišťoven, aby tyto svoje pohledávky získaly – pokud možno – bez použití vyměřovacích a vymáhacích procedur. Koneckonců, takový přístup zdravotní pojišťovny nepochybně ocení i mnozí její dlužníci.
Pokud plátce svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků.

Platební výměr

Pro plátce je ve vystaveném platebním výměru důležité Poučení o odvolání, ve kterém správní orgán (zdravotní pojišťovna) uvádí:

• zda lze proti rozhodnutí podat odvolání
• v jaké lhůtě je možné odvolání podat
• od kterého dne se počítá běh této lhůty
• který správní orgán o odvolání rozhoduje
• u kterého správního orgánu se odvolání podává

Nemá-li odvolání odkladný účinek (v případě platebního výměru na dlužné pojistné), uvádí se v Poučení o odvolání i tato skutečnost. Dnem právní moci je den následující po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání.
Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny.

Výkaz nedoplatků

Výkaz nedoplatků by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na penále nebo s jeho výší, přičemž důvod podání je povinen v námitkách uvést. Zdravotní pojišťovna, která výkaz nedoplatků vydala, provádí rovněž řízení o námitkách plátce pojistného. Na základě námitek zdravotní pojišťovna vydá do 30 dnů ode dne jejich doručení rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatku stanovena správně, nebo jej zruší. Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že údaje o výši nedoplatků obsažené ve výkazu nedoplatků jsou nesprávné, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

Podání žádosti o prominutí penále aneb odstranění tvrdosti ve zdravotním pojištění

O prominutí vyměřeného penále v rámci institutu odstranění tvrdosti je zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V tomto směru je výjimkou situace, kdy se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí – v tomto případě může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. U vystaveného výkazu nedoplatků je nutno podat tuto žádost do osmi dnů od jeho doručení. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

Kdy penále nelze prominout

Podle ustanovení § 53a odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. nelze žádosti o odstranění tvrdosti vyhovět v těchto případech:

• nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
• na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
• plátce vstoupil do likvidace.

Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.