Dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění na přelomu let 2021/2022

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na délku trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší. Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného buď:

  • alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč (od 1. 1. 2022) v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc nebo
  • nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání této dohody ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

v obou případech za podmínky, že příjem v daném měsíci činí alespoň 3 500 Kč. 

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 3 500 Kč a současně nižšího než 16 200 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

  • má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 16 200 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 16 200 Kč dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat) nebo
  • je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 627 Kč (od 1. ledna 2022), což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo
  • zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Z uvedeného vyplývá, že pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohody o pracovní činnosti výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Činí-li v roce 2021 i v roce 2022 tento příjem alespoň 3 500 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance a platit pojistné podle zákona. Dohodu o pracovní činnosti lze sjednat i v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy s příjmem do poloviny minimální mzdy.

Přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců

Do konce roku 2007 byla účast zaměstnance na zdravotním pojištění navázána u dohod o pracovní činnosti na jeho účast na nemocenském pojištění, plnění povinností u dohod o provedení práce se datuje až od 1. 1. 2012. S účinností od 1. 1. 2008 má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, týkající se přihlašování a odhlašování zaměstnanců, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení.

Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele na přelomu let 2021/2022 v situacích, kdy musí a naopak nemusí být zákonné minimum ve zdravotním pojištění dodrženo.

I. Minimum musí být dodrženo

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracoval v roce 2021 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti. U jednoho zaměstnavatele činil příjem 12 000 Kč, u druhého 8 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem byla dohoda ukončena k datu 31. 12. 2021.

Do konce roku 2021 nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 15 200 Kč překročena. Aby mohl každý zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si výši příjmu navzájem dokladovat.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele od ledna 2022 před povinnost zabezpečit odvod pojistného z hodnoty minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), platné  pro rok 2022, což představuje potřebu provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele po celý rok 2021 na základě pracovní smlouvy (příjem 26 000 Kč) a zároveň na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho příjem nikdy nedosáhl 3 500 Kč. Za leden 2022 však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 4 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit alespoň 3 500 Kč, což je výše příjmu, zakládající i v roce 2022 povinnost odvodu pojistného.

Jedná se u jednoho zaměstnavatele o typově různé pracovněprávní vtahy (pracovní smlouva, dohoda), takže každý vztah posuzujeme samostatně. Z pracovní smlouvy se pojistné odvádí vždy, u dohody pouze tehdy, pokud je dosaženo částky podléhající odvodu pojistného.

Protože příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v žádném z kalendářních měsíců roku 2021 částku 3 500 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.

V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2022 mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 4 000 Kč, dosažená na dohodu o pracovní činnosti. V dalších měsících roku 2022 se bude takto připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o pracovní činnosti tehdy, bude-li činit alespoň 3 500 Kč.

Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy, neboli v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti nehraje roli výše příjmu z dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanec by byl odhlášen v tom kalendářním měsíci, ve kterém by ukončil zaměstnání na základě pracovní smlouvy, přičemž příjem na dohodu o pracovní činnost by v následujícím měsíci roku 2022 nedosáhl 3 500 Kč.

Příklad č. 3

Dohoda o pracovní činnosti jako jediné zaměstnání  byla sjednána na období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2021 s měsíčním příjmem 14 000 Kč. Do měsíce ledna 2022 byla na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč.

Příjem 14 000 Kč zakládal v roce 2021 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel prováděl při odvodu pojistného za měsíce srpen až prosinec dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V souvislosti s odměnou 4 000 Kč, zúčtovanou do ledna, platí následující:

  • pojistné se odvádí. V této souvislosti registrujeme v podstatě jedinou výjimku, kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny). V tomto případě se  nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání. Osoba již není zaměstnancem, takže v případě odměny nižší než minimální mzda není důvod k dopočtu. Kromě toho pojištěnec už má, resp. by měl mít, řešené zdravotní pojištění jiným způsobem;
  • na měsíc, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože fakticky není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval.

Vzhledem k tomu,  že 1. leden 2022 je datem, ke kterému mohou pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 7. kalendářního roku, ovšem jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného za leden ve výši 540 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2022 přestoupil.

Příklad č. 4

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 10. 12. do 7. 1. Do měsíce prosince mu zúčtoval 6 000 Kč, do měsíce ledna pak 3 300 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc leden (nedosahuje 3 500 Kč), u příjmu za měsíc prosinec ve výši 6 000 Kč platí následující:

  • patří-li tento zaměstnanec do některé ze skupin, uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. (jedná se o osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ), odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu 6 000 Kč v částce 810 Kč;
  • v opačném případě provádí dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, tedy do částky 10 787,09 Kč [(22:31) x 15 200], kde hodnota 22 představuje počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci prosinci;
  • v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 10. 12.) a „O“ (k datu 31. 12.);
  • zaměstnanec bude za prosinec započten do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Za těchto podmínek neřeší v měsíci lednu sjednaná dohoda o pracovní činnosti pojistný vztah této osoby.

II. Minimum nemusí být dodrženo

Příklad č. 5

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2021 – 31. 12. 2021 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 800 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2022 s příjmem 4 000 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 3. 1. 2022.

Výší příjmu v roce 2021 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění (příjem nedosáhl 3 500 Kč), proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 000 Kč, dohodnutá od 1. 1. 2022, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

  • v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 3. 1. 2022;
  • odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 3. 1. 2022 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2022 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou částku“ 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

Příklad č. 6

Muž jako příjemce rodičovského příspěvku pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1. listopadu do 28. února s těmito příjmy:

  • listopad 3 560
  • prosinec 3 950
  • leden 3 400
  • únor 3 620

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. 11. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci lednu není osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem nedosáhl 3 500 Kč), odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 12. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 2. V souvislosti s ukončením dohody použije kód „O“ s datem 28. 2.

Odhlášení osoby jako zaměstnance na měsíc leden nemá vliv na řešení pojistného vztahu takto zaměstnané osoby, neboť její pojištění je průběžně řešeno evidencí v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad č. 7

Dne 12. 10. 2021 nastoupil student do zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, sjednanou do 31. 12. 2021, s příjmy převyšujícími v říjnu až prosinci 3 500 Kč. Zaměstnavatel studenta přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 12. 10. prostřednictvím kódů „P“ a „G“. Při odhlášení k 31. 12. byl použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí na dohodu o pracovní činnosti 1. 3. 2022. Má zaměstnavatel použít při dalším přihlášení opět kódy „P“ a „G“ nebo postačí už pouze kód „P“?

Při řešení prvního zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie „student“ nadále trvala.  Zda k datu 1. 3. 2022 použít kromě kódu „P“ i kód „G“ bude záležet na tom, jestli je student nadále osobou, za kterou platí pojistné stát. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „G“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.], i když se to může na první pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající studium, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat. Mezitím mohlo dojít k situaci, kdy by bylo studium ukončeno nebo přerušeno – v tomto případě by však bylo povinností studenta oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 1. – 28. 2. nebyl zaměstnán).

Další užitečné informace…

… nejen od tohoto autora se můžete dozvědět ve vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech: