Jak jistě víte, existuje mnoho předpisů pro účetnictví: účetní standardy, vyhlášky a dokonce i zákon o účetnictví. Toto vše musíme my účetní znát a dodržovat.

Ale světe, div se! I v rámci těchto předpisů nám zůstává prostor pro „tvůrčí činnost“, která může být zajímavá. Je k tomu ovšem potřeba znát velice dobře předpisy a zároveň vědět, co potřebujeme z účetnictví získat pro usnadnění další práce.

Konkrétně se jedná o dobře sestavený účetní rozvrh nebo úroveň textů u jednotlivých účetních zápisů. Všechno toto můžeme využít, při výpočtu daní, tvorbě statistických hlášení, poskytuje nám to dobrý přehled o závazcích a pohledávkách… Díky tomu jsme i schopni rychle a správně odpovídat na otázky managementu firmy.

Účtový rozvrh

Určitě už víte, že podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. a Vyhlášky 500/2002 Sb. jsou účty členěny do tříd a skupin. Z nich určuje Směrná účtová osnova tzv. syntetické účty takto:

Počet pozic (číslic)

X                účtová třída

XX              účtová skupina

XXX            syntetický účet

Dalším členěním vznikají účty analytické, které tvoří účtový rozvrh, podle kterého účtujeme v praxi. Jsou to konkrétní účty, kterými účetní jednotka popisuje svoji ekonomickou činnost.

Počet míst analytických účtů volíme podle potřeby. Pokud se jedná o malou firmu, stačí 4 pozice, ale výhodnější je používat jich více, nejlépe 5 nebo 6 číslic. To nám dává více možností pro vytvoření různých „analytik“, a tak si připravíme půdu pro budoucí potřeby, např. rychlé a správné odpovědi na otázky managementu a snadné zpracování nejrůznějších výkazů.

Ideální je, když můžeme vytvořit celý účtový rozvrh sami. Tato situace se v praxi vyskytuje bohužel zřídka, většinou už na nějaký účtový rozvrh navazujeme  a musíme si s ním poradit.

Jak na účtový rozvrh?

Účtový rozvrh se sestavuje pro účetní období a skládá se především z rozvahových a výsledkových účtů. Rozvahové účty zobrazují stav majetku, závazků a pohledávek, výsledkové účty vyjadřují hospodaření účetní jednotky.

Jak to udělat, abychom účty vhodně nastavili? Měli bychom se zamyslet nad tím, jaké požadavky na nás budou kladeny, a co lze získat z účetnictví.

Důležité otázky jsou například:

• Jaké informace bude požadovat vedení?
• Jaká je organizační struktura firmy?
• Jaké daně platíme?
• Jaké máme banky?
• Obchodujeme se zahraničím?
• Jaké informace budou potřeba do přílohy účetní závěrky?
• Jsou časté pracovní cesty? 

Pak přistoupíme ke konkrétnímu založení jednotlivých účtů. Musíme se připravit na to, že firma se vyvíjí, přijdou nové věci a budeme muset přidávat další účty.