Kromě podnikání na základě živnostenského zákona můžeme dosahovat i dalších příjmů, ke kterým nepotřebujeme živnostenské oprávnění. V tomto článku se podíváme na některé z nich, i na to, jak je budeme zdaňovat.

Jedním z příjmů, kdy nepotřebujeme živnostenský list, jsou příjmy z autorských práv, kdy vytvoříme umělecké nebo vědecké dílo a dostaneme za něj finanční odměnu. Příjmy z autorských práv se zdaňují dle § 7 zákona o daních z příjmů. Zařazují se tedy pod příjmy ze samostatné činnosti podobně jako živnostenské podnikání. Autor odměnu zařadí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do dílčího základu daně dle § 7 a může uplatnit výdaje – buď ve skutečné výši na základě doložených dokladů, anebo lze uplatnit výdajový paušál ve výši 40 % z příjmů. Příjem podléhá taktéž odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Trochu jiný systém zdanění se aplikuje u odměny za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. V případě měsíční odměny nepřesahující 10 000 Kč srazí plátce příjmu srážkovou daň 15 % a autor tak dostane čistou odměnu po zdanění, zároveň odměna nepodlého zdravotního a sociálnímu pojištění. Pokud měsíční odměna přesáhne 10 000 Kč, zdaní ji autor sám v daňovém přiznání dle § 7 zákona o daních z příjmů vč. odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Dalším příjmy, kdy není potřeba živnostenské oprávnění, jsou příležitostné příjmy, které spadají pod § 10 zákona o daních z příjmů. Jedná se o jednorázovou činnost, za kterou dostaneme odměnu. Pokud by se činnost opakovala, potřebujeme již živnostenský list. Může se jednat např. o úklid domu kamarádce po rekonstrukci, jednorázové poradenství, jednorázové doučování atd.

Příležitostné příjmy jsou osvobozeny v úhrnu do 30 000 Kč za kalendářní rok. Pokud by poplatník vykonal v kalendářním roce více příležitostných činností, tak se příjmy sčítají. V případě, že součet těchto příjmů bude nižší než 30 000 Kč, není potřeba podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Jestliže se daňové přiznání podává z jiného důvodu (např. z důvodu podnikání nebo nájmu), tyto osvobozené příjmy se zde neuvádějí. Bude-li příjem z příležitostných činností vyšší než 30 000 Kč, uvádí se do daňového přiznání do dílčího základu dle § 10, zdravotní a sociální pojištění se neodvádí.

Dalším příjmem, kterého můžeme dosáhnout, jsou příjmy z prodeje kryptoměny. Tyto příjmy se zařazují do § 10 zákona o daních z příjmů a nepodléhají odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Dle vyjádření finanční správy se jedná o nehmotnou movitou věc. Prodáme-li kryptoměnu, směníme kryptoměnu za jinou, anebo zaplatíme kryptoměnou v obchodě či kavárně, prodali jsme náš majetek, a tento příjem máme povinnost zdanit. Příjem z prodeje kryptoměny nelze od daně osvobodit a je potřeba je zahrnout do daňového přiznání do dílčího základu dle § 10 zákona o daních z příjmů.

Živnostenské oprávnění je však potřeba, pokud kryptoměnu těžíme, anebo zprostředkováváme nákup a prodej pro někoho jiného, či pro někoho jiného kryptoměnu spravujeme.

Daňové přiznání ale není potřeba podávat za všech okolností, zákon o daních z příjmů umožňuje „nižší“ příjmy nezdaňovat. Jedná se o případ, kdy celkové příjmy za kalendářní rok nepřesáhnou 50 000 Kč (sčítají se příjmy ze zaměstnání, z podnikání, kapitálové příjmy, z nájmu a ostatní příjmy). Zaměstnanci mohou mít další příjmy max. 20 000 Kč za kalendářní rok a nevzniká jim povinnost podat daňové přiznání.