Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1. 1. 1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance. Z obecného pohledu platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo, výjimky byly taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) z. č. 592/1992 Sb. U neomluvené absence se pojistné odvádělo vždy, tedy bez výjimek, mimoto se na placení pojistného z titulu neomluvené absence zaměstnavatel nepodílel.

S účinností od 1. 1. 2015 dochází ke zrušení § 3 odst. 5 z. č. 592/1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb., řešící v podobě platné do konce roku 2014 problematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance. Zaměstnavatelé tak nadále nebudou platit pojistné z neplaceného volna nebo neomluvené absence, nicméně musejí přihlédnout ke skutečnosti, zda musí být u zaměstnance dodržen v rozhodném období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ či nikoli.

V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí od 1. 1. 2015 pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence, ovšem s ohledem na nově platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:

• pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být od ledna 2015 toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází i nadále z minimální mzdy, nově je však upraven v ustanovení § 3 odst. 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb.,
• z praktického hlediska se zaměstnavatel do určité míry musí (zejména ve specifických případech) zabývat situací, kdy neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc, případně i po dobu kratší,
• u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci,
• lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence.