Aby byl student střední školy osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být příslušná škola zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Kdyby v tomto rejstříku zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát za něj pojistné neplatí. Z hlediska posuzování nezaopatřenosti platí při studiu na střední škole tato výjimka. Student střední školy (třebaže zapsané v příslušném rejstříku) […]
V praxi dochází k situacím, kdy skutečnosti vzniklé u zaměstnance buď ovlivňuji anebo naopak neovlivňují stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného zaměstnavatelem. Z pozice zaměstnavatele je zásadní vyhodnotit, zda musí nebo nemusí dodržet minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba […]
Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance a také za sebe. Základní povinností každého zaměstnavatele hradit zdravotní pojišťovně povinné platby v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění. Každý plátce pojistného, tedy i zaměstnavatel, musí vždy důsledně dbát na to, aby byla platba poukázána správné zdravotní pojišťovně, na účet k tomuto účelu určený a pod správným variabilním […]
Dne 1. 6. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 120/2025 Sb. Tato významná právní norma je u odborné veřejnosti známá jako flexibilní novela zákoníku práce a do jisté míry návazně ovlivňuje postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Jedná se především o situace související s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 s vazbou na nárok na odstupné podle § 67 […]
Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací, a to […]
Zaměstnavatel vždy musí zbystřit pozornost, pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda. V takové situaci musí rozhodnout, jestli bude provádět dopočet a doplatek pojistného do minima (a kdo bude tento doplatek hradit – zda zaměstnanec nebo zaměstnavatel), anebo zda můžete relevantně odvést pojistné z příjmu nižšího než 20 800 Kč. Pokud zaměstnavatel neprovádí dopočet a doplatek pojistného […]
Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. […]
Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2025 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2.808 Kč (13,5 % z 20.800 Kč), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. […]
Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2025 se ve zdravotním pojištění mění podmínky u jednotlivých skupin plátců pojistného. Těmito plátci jsou: Změny v postupech zaměstnavatelů, podnikatelů i pojištěnců ovlivňuje od 1. ledna 2025 především: Zvýšení minimální mzdy Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb. se s účinností od 1. ledna 2025 zvyšuje minimální mzda […]
Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu, kterou lze uplatnit za přesně stanovených podmínek (viz dále), je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanovení vyměřovacího základu pro […]