Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2025 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2.808 Kč (13,5 % z 20.800 Kč), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jinak také řečeno, při příjmu zaměstnance nižším než 20.800 Kč musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima, pokud není od této povinnosti osvobozen.

V následujícím textu se budeme věnovat právě situacím, kdy zaměstnavatel odvede pojistné z dosaženého příjmu zaměstnance, což znamená, že vyměřovací základ může být relevantně i nižší než 20.800 Kč. Tento svůj postup však musí mít zaměstnavatel vždy podložen dokladem, který jej k takovému postupu opravňuje, a tento doklad přeloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění jsou v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.
konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen. Na problematiku osvobození zaměstnavatele od povinnosti placení pojistného alespoň z minima však nemůžeme nahlížet pouze z dikce tohoto ustanovení, neboť praxe přináší spoustu dalších situací, kdy se dopočet do minima provádět nebude. Podívejme se na některé z nich.

Příklad číslo 1

Měsíční hrubá mzda zaměstnance (zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní
smlouvy) činí 18.000 Kč. Tento zaměstnanec pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí na dohodu o provedení práce 12.000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní
pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální
mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tak v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 18.000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 12.000 Kč u jiného
zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u
zaměstnavatele s hrubým příjmem 12.000 Kč. Za dané situace je nutností průběžná
spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (viz následující případ).

Příklad číslo 2

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 8.000 Kč. Současně má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem,
kde dosahuje hrubého příjmu 28.000 Kč.

Zaměstnanec (nebo další zaměstnavatel) předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel tak u dohody o pracovní činnosti neprovádí dopočet do minima 20.800 Kč, ale odvede pojistné ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy z 8.000 Kč.

Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem
zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem
„balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku minimální mzdy, musel by být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného a dodržení povinného minima postačí, když úhrn příjmů zaměstnance ve všech (v tomto případě v obou) zaměstnáních dosáhne v kalendářním měsíci alespoň minimální mzdy.

Při řešení této situace ještě doporučujeme zaměstnavateli, aby si nechal od zaměstnance vystavit například toto čestné prohlášení:

„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo když toto další zaměstnání skončí, oznámím tuto skutečnost mému zaměstnavateli do osmi dnů.“

Tím, že do celé záležitosti ještě angažujete zaměstnance si dotyčná osoba jednak uvědomí, že má vůči zaměstnavateli určitou povinnost, jednak má zaměstnavatel k dispozici další pomocný doklad.

Příklad číslo 3

Zaměstnavatel přijímá na dohodu o pracovní činnosti osobou evidovanou na úřadě práce, její příjem se bude pohybovat v rozpětí od 8.000 Kč do 10.000 Kč.

Je-li uchazeč o zaměstnání vedený na úřadě práce registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se v rámci tohoto přípustného souběhu na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem. Tento příjem však nesmí v roce 2025 převýšit polovinu minimální mzdy (tj. 10.400 Kč), což je výší příjmu splněno.

V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této „státní kategorie“ se používá kód „J“. Případné vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si měl zaměstnavatel „ošetřit“ například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení dle doporučeného vzoru, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud v průběhu trvání zaměstnání nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů.

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že jsem od data …. registrován(a) na Úřadě práce v ………. jako uchazeč o zaměstnání. V případě ukončení evidence na Úřadě práce sdělím tuto skutečnost mému zaměstnavateli ………….…. neprodleně, nejpozději pak do osmi dnů ode dne ukončení této evidence. Jsem si vědom(a) důsledků, vyplývajících z neoznámení této skutečnosti mému zaměstnavateli.
Ve…….. dne …….. zaměstnanec (podpis)……………………

Přestane-li být zaměstnanec v průběhu zaměstnání evidován na úřadě práce (tedy tuto evidenci ukončí), pohlíží se na něj jako na osobu, na kterou se vztahují všechny ostatní zákonné podmínky. Nejedná-li se o osobu jinak vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., pro kterou ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ neplatí, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň ze zákonného minima 20.800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Příklad číslo 4

Zaměstnaná žena na rodičovské dovolené byla v měsíci lednu po část měsíce
nemocná a za tento měsíc jí byl zúčtován hrubý příjem 4.200 Kč. Pracuje na
zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy.

Tato zaměstnankyně je evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, proto se pojistné v případě pracovní smlouvy vypočte ze skutečné výše příjmu. V takových případech, tedy u „státních pojištěnců“, nehraje roli délka nemoci (nebo i třeba trvání zaměstnání po část kalendářního měsíce).

Pojistné by se neodvedlo, pokud by se jednalo o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, proto by tato osoba zároveň byla na měsíc leden jako zaměstnanec odhlášena. Její pojistný vztah by však byl i nadále řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Zaměstnanému poživateli vdoveckého důchodu byl v jednom měsíci zúčtován u jednoho zaměstnavatele příjem na dohodu o provedení práce 11.200 Kč a na dohodu
o pracovní činnosti 9.000 Kč.

Nejedná se o stejný typ dohody, příjmy z obou dohod nesčítáme. Příjem na dohodu o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění, tudíž odvodu pojistného nepodléhá. Naproti tomu z příjmu na dohodu o pracovní činnosti se pojistné odvede, vyměřovacím základem zaměstnaného poživatele důchodu bude částka 9.000 Kč.