Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2025 se ve zdravotním pojištění mění podmínky u jednotlivých skupin plátců pojistného. Těmito plátci jsou:

• zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance)
• osoby samostatně výdělečně činné – s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu
• stát (platící zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce)
• osoby bez zdanitelných příjmů, tedy pojištěnci nezařazení v žádné z přecházejících tří kategorií

Změny v postupech zaměstnavatelů, podnikatelů i pojištěnců ovlivňuje od 1. ledna 2025 především:

• zvýšení minimální mzdy
• zvýšení tzv. průměrné mzdy
• stanovení podmínek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
• vyměřovací základ pro platbu pojistného státem

Zvýšení minimální mzdy

Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb. se s účinností od 1. ledna 2025 zvyšuje minimální mzda na částku 20 800 Kč. Tato hodnota má významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (případně poměrná část tohoto minima), a dále jako vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů.

Zvýšení minimální mzdy na částku 20 800 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně alespoň její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima. Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda bývá nejčastěji tehdy, když zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy nebo u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v situaci, kdy se jedná o jediné zaměstnání.

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance v roce 2025 pojistné z příjmu nižšího než 20 800 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/20004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít v roce 2025 například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce) s příjmem maximálně 10 400 Kč. Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

3) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2025 částku 2 808 Kč, do prosince 2024 činila tato platba 2 552 Kč.

Role průměrné mzdy ve zdravotním pojištění

Takzvaná průměrná mzda je ve zdravotním pojištění důležitým parametrem, neboť určuje částku příjmu, která u vybraných skupin osob jako zaměstnanců zakládá účast na zdravotním pojištění. Z částky průměrné mzdy dále vychází i výše minimální zálohy a minimální (měsíční a roční) pojistné OSVČ.

1) Průměrná mzda a rozhodná částka příjmu 4 500 Kč od 1. 1. 2025

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 z. č. 187/2006 Sb. se z jedné desetiny této hodnoty, zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů, odvíjí i rozhodná částka příjmu 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.

Institut průměrné mzdy ovlivňuje posouzení osoby jako zaměstnance u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb. Činí-li u těchto zaměstnanců dosažený příjem v roce 2025 alespoň 4 500 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u:

• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
• členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 z. č. 48/1997 Sb.
• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby

U výše uvedených osob jako zaměstnanců vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 4 500 Kč.

V této souvislosti lze konstatovat, že v těchto případech přetrvává od roku 2008 (v podstatě jako jediná) určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu neboli rozhodné částky tzv. započitatelného příjmu, při jejímž dosažení se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

2) Zvýšená minimální záloha a minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2025 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 46 557 Kč, tj. 23 278,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2025 se vypočte jako 13,5 % z částky 23 278,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2025 z dosavadních 2 968 Kč na 3 143 Kč.

3) Dohody o provedení práce

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) práce jsou účastni zdravotního pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [(46 557 x 0,25) = 11 639,25], a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, tj. 11 500 Kč.  Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace ustanovení § 5 písm. a) bodu 3. z. č. 48/1997 Sb.

U zaměstnanců činných na základě dohody (dohod) o provedení práce vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 11 500 Kč. Současně lze konstatovat, že k datu 31. 12. 2024 tak končí u dohod o provedení práce podmínka příjmu pro účast na zdravotním pojištění „více než 10 000 Kč“.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát 

Nařízením vlády č. 271/2024 Sb. se od 1. 1. 2025 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 15 749 Kč.

To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2025 měsíčně 2 127 Kč (15 749 x 0,135 po zaokrouhlení na celou korunu nahoru), což je o 42 Kč více než v roce 2024.  

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem, tedy 15 749 Kč, je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří postupují podle ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat v roce 2025 následující:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod
• odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc. V případě přiznání nebo odejmutí invalidního důchodu musí být v příslušném kalendářním měsíci při uplatnění odpočtu přihlédnuto k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance.  

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že od 1. 1. 2025 lze odpočet 15 749 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Plnění oznamovací povinnosti u dohod

Podle § 10 odst. 1 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 cit zákona.

Účinnost této změny spočívá ve skutečnosti, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti nadále standardní osmidenní lhůta.