Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP (§6 zákona č. 309/2006 Sb.).

Bezpečnostní značky a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Provedení značek a zavedení signálů na pracovištích uvádí nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Nařízení se vztahuje pouze na zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce a na osoby uvedené v § 12 zákona č. 309/2006 Sb. Tedy neplatí obecně například pro obytné domy nebo pro části objektů, které slouží veřejnosti (například pro značení únikových východů atd.).

Nařízení vlády, které neobsahuje všechny bezpečnostní značky, ale pouze jen v rámci EU dohodnuté pro ochranu zaměstnanců, zavedlo novou podobu některých značek. Především se jedná o značení „Nepovolaným vstup zakázán“, kde již není kráčející postava, ale část osoby s velkou rukou zabraňující vstupu a „Místo první pomoci“, kde je červený kříž v bílém poli nahrazen bílým křížem v zeleném poli. Bezpečnostní značky mohou být vyrobeny z různých materiálů či případně mohou být provedeny nástřikem či nátěrem apod. Vždy však musí být funkční, tedy vyhovovat potřebám ochrany zdraví zaměstnanců. Nařízení vlády přímo stanoví, že značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu. Před uvedením do provozu a v pravidelných intervalech musí být kontrolována jejich funkčnost.

Značky pro únik a evakuaci

Informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách (například šrafování) musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu. To však neznamená, že vždy musí být použito luminiscenční provedení těchto značek. Možností, jak dostát tomuto požadavku, je celá řada. Vhodné značení pro únik osob může být zajištěno optickým orientačním systémem nebo nouzovým osvětlením. V případě umístění nouzového osvětlení je možné provést vyznačení směru úniku obyčejnými, tedy ne svítícími ani luminiscenčními, bezpečnostními tabulkami se směrovými šipkami úniku, avšak jen v případě, budou-li dostatečně osvětleny nouzovým osvětlením (samotné nouzové osvětlení bez směrových šipek úniku není dostatečné).
Dále je možné použít svítící bezpečnostní značky, které mají vlastní zdroj nebo jsou napojeny na nouzový zdroj a je zajištěno jejich rozsvícení v případě potřeby. Jedná se o provedení bezpečnostních značek k tomuto účelu zkonstruovaných. V žádném případě však nesmí být bezpečnostní tabulky nalepeny na nouzovém osvětlení, což se stává (zvláště luminiscenční). Především se tím výrazně snižuje účinnost nouzového osvětlení a navíc bezpečnostní tabulky nejsou vidět. Ty musí být osvětleny, nikoliv prosvětleny. Dalším častým nedostatkem je způsob umístění nebo volba velikosti bezpečnostních tabulek tak, aby esteticky nevadily. K osvětlení, nikoliv však jako náhradu směrových šipek, lze též využít bezpečnostní zářivkové trubice s fotoluminiscencí vrstvou, která svítí nejen jako klasické trubice, ale též po vypnutí v důsledku nakumulované energie.

Bezpečnostní signály

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. též uvádí kódy zvukových signálů, signály rukou a příklady hlasových signálů především pro přemísťování břemen. Hlasový signál musí být správně vysloven v jazyce, kterému příjemce signálu rozumí, a musí být dostatečně hlasitý.

Světelné signály musí v prostředí, v kterém jsou použity, vytvářet vhodný kontrast a nesmí oslňovat. Světelné a zvukové signály svým spuštěním udávají, kdy má být zahájena a ukončena příslušná činnost. Musí být vydávány po celou dobu, kdy je tato činnost prováděna (např. couvání nákladního automobilu).

Jak správně aplikovat světelné signály?

Signály dávané rukou musí být přesné, jednoduché, rozlišitelné a nezaměnitelné s jinými signály. Pokud se k signalizování použije obou rukou, musí být pohyby symetrické. Vždy musí být dáváno pouze jediné znamení. Signalista má stát čelem k příjemci signálu a sledovat všechny jím řízené úkony. Pokud je nemůže všechny sledovat, má signály dávat více signalistů. V tomto případě je nutné dodržovat, aby příjemce signálu měl všechny signalisty v zorném poli. Signalista musí na sobě mít jeden nebo více rozlišovacích prvků (například vesta, rukávová páska) nebo musí použít praporků. Rozlišovací prvky musí být výrazně barevné, zpravidla stejné barvy, a výlučně určeny pro signalizování. Asi Vás napadne, co z toho vyplývá?

Jak z výše uvedeného vyplývá, je zcela nezbytné, aby jak signalista, tak i příjemce, měli signály dobře naučené a signalizující i dobře nacvičené.

Značka zákaz kouření

Co tato značka obnáší pro provozovatele firem? Grafickou značku zákazu kouření, jež je uvedena v nařízení vlády č. 11/2002 Sb., a text zákazu kouření musí, podle zákona č. 379/2005 Sb., umístit každý provozovatel u vstupu do míst, kde je tímto zákonem zakázáno kouřit (§ 9). Text musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladu o minimální velikosti písma 5 cm. Prostor pro kuřáky musí být, podle požadavku zákona (§ 8), označen zjevně viditelným nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem.

Od 1. července 2010 nabyla účinnosti novela č. 305/2009 Sb. Podle ní musí provozovatel místa, kde je kouření zakázáno, je označit zjevně viditelnou grafickou značkou.“ Kouření zakázáno“ a místa ke kouření vyhrazená značkou „Kouření povoleno“.

Požární předpisy a bezpečnostní značky

Zákon o požární ochraně požaduje označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami. Nevztahuje se tedy pouze na pracoviště se zaměstnanci, jak tomu je u nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ale například i na obytné domy. Vyhláška o požární prevenci č. 246/2001 Sb. tuto povinnost upřesňuje a uvádí, aby byla označena zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů a uzávěry rozvodů ústředního topení. Též požaduje označení nouzových (únikových) východů, evakuačních výtahů a směru úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Značení únikových východů a směru úniku osob nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa. Dále požaduje, v případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů, umístit na viditelném místě příslušnou požární značku.

Příslušná ustanovení vyhlášky se odvolávají na technickou normu ČSN ISO 3864 (01 8100). Tedy není nutné, aby označení únikových východů či směrových šipek úniku osob byla luminiscenční, pokud se nejedná o prostory, na které se vztahuje nařízení vlády č. 11/2002 Sb., které toto provedení požaduje. Avšak v každém případě, pokud značení není dostatečně osvětlené, je vhodné použít luminiscenční provedení i v těchto prostorách.