Kromě placení pojistného podle zákona je jednou z nejdůležitějších povinností zaměstnavatelů řádné plnění oznamovací povinnosti. Sdělování nových skutečností, resp. oznamování změn má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven.

V následujícím textu si na základě zkušeností a poznatků z praxe předvedeme chybný a následně správný postup zaměstnavatele při řešení některých (avšak relativně často se vyskytujících) situací.

Příklad číslo 1

Chybný postup

• Příjem zaměstnance na „celoroční“ dohodu o pracovní činnosti se pohybuje v rozpětí od 14 000 Kč do 16 000 Kč. Jedná se o jediné zaměstnání, takže zaměstnavatel provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč. V měsíci červenci však zaměstnanec z důvodu nemoci pracoval pouze po část měsíce a jeho příjem činil 4 280 Kč. Zaměstnavatel z tohoto příjmu neodvedl pojistné, zaměstnance však na měsíc červenec neodhlásil. 

Správné řešení

Protože osoba není v měsíci červenci z titulu výše zúčtovaného příjmu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 30. 6. a následně jej přihlásí ke dni 1. 8. Odhlášení k 30. 6. bude provedeno do 20. 8., následné přihlášení k 1. 8. pak do 20. 9. Na základě této situace nemá osoba v měsíci červenci řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah touto dohodou o pracovní činnosti.

Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci červenci pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaregistrovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát.

Obdobné podmínky platí i v případě sjednané dohody o provedení práce, v roce 2026 v návaznosti na rozhodnou částku příjmu 12 000 Kč.

Příklad číslo 2

Chybný postup

• Zaměstnavatel odvádí pojistné z příjmu nižšího, než je zákonem určené minimum, přičemž kontrolnímu orgánu zdravotní pojišťovny nepředložil doklad, na jehož základě takto postupuje.  

Správné řešení

Když zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně z vyměřovacího základu nižšího než minimální vyměřovací základ, případně z nižšího než jeho poměrná část, musí mít k dispozici doklad, který jej k tomuto postupu opravňuje.

Zaměstnavatelé nemusejí dodržet minimum v případech, kdy je zaměstnancem osoba vyjmenovaná v ustanovení v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například se jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem zaměstnance je v těchto případech dosažený příjem, tedy částka i nižší než 22 400 Kč, a to bez ohledu na další okolnosti. To znamená, že zaměstnavatele například nezajímá, zda má zaměstnanec jiné zaměstnání, jestli současně podniká jako OSVČ (a platí si nebo neplatí zálohy), pro zaměstnavatele fakticky nemají vliv dohodnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence apod.

Dopočet do minima se neprovádí ani tehdy, pokud:

• má zaměstnavatel k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo
• je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů minimální vyměřovací základ v příslušném kalendářním měsíci dodržen (pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny si zaměstnavatelé navzájem dokladují výši příjmu zaměstnance)

Veškeré platby (a také opravy) probíhají v rámci šestileté lhůty pro předepsání a vymáhání pojistného zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, protože zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže.

Příklad číslo 3

Chybný postup

• Student nastoupí do zaměstnání. Zaměstnavatel jej přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem „P“ a provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Správné řešení

Podle § 12 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je student-zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli, že je nezaopatřeným dítětem, tj. osobou, za kterou platí pojistné stát. Přijetí této informace zaměstnavatel zaměstnanci písemně potvrdí. Za účelem správného stanovení vyměřovacího základu je zaměstnavatel oprávněn požadovat od studenta doklad o studiu. Na základě tohoto dokladu pak nemusí provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, ale odvádí pojistné z dosaženého příjmu, který tak může být v roce 2026 i nižší než 22 400 Kč.

Příklad číslo 4

Chybný postup

• Při ukončení prázdninové brigády studenta použil zaměstnavatel současně kódy „O“ a  „F“.

Správné řešení

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel správně zdravotní pojišťovně ukončení pracovního poměru kódem „O“.

S účinností od 1. 1. 2026 již zaměstnavatelé nepoužívají kód „F“ (ukončení nezaopatřenosti).

Ukončení studia a tím i evidence pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, sdělují zdravotním pojišťovnám školy.

Kdyby student střední školy úspěšně maturoval v květnu, v dalším studiu by již nepokračoval a následně by nastoupil do zaměstnání od 2. července, použil by zaměstnavatel standardně kód P“ k datu 2. 7. Jelikož zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc červenec, je bývalý student ještě v tomto měsíci nezaopatřeným dítětem, ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Při odvodu pojistného za měsíc červenec tak zaměstnavatel nepřihlíží k minimu platnému ve zdravotním pojištění.

Příklad číslo 5

Chybný postup

• Zaměstnavatel prohrál se zaměstnancem pracovněprávní spor ve věci podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru, zaměstnance však zpětně nepřihlásil.

Správné řešení

Na období neplatné výpovědi je zaměstnavatel povinen zaměstnance dodatečně zpětně přihlásit. Pokud byl zaměstnanec odhlášen u zdravotní pojišťovny například k datu 31. 5. 2024, musí jej zaměstnavatel se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „P“ k datu 1. 6. 2024 neboli zaměstnání musí kontinuálně navázat.

Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi včetně podání opravných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele za každý kalendářní měsíc, ve kterém ke změně dochází. Příslušné pojistné hradí v plné výši zaměstnavatel. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Minimální pojistné by zaměstnavatel nedoplácel u osob, které:

• nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),
• byly v uvedeném období zaměstnány s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, tj. s odvodem pojistného jiným zaměstnavatelem,
• po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ, což se zaměstnavateli dokladuje čestným prohlášením.

Pokud platila některá z těchto možností po část období od 1. 6. 2024 po celý kalenddářní měsíc, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc. Danou skutečnost musí mít zaměstnavatel doloženu příslušným dokladem.

Závěrem

Pokud dojde k chybě při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nebo při porušení některé ze zákonem daných povinností, pak je zapotřebí učinit ze strany zaměstnavatele následující:

• sjednat nápravu, tj. přijmout taková opatření, jejichž realizace zajistí dosažení žádoucího stavu,
• doplatit vzniklé dlužné pojistné eventuálně naopak dořešit se zdravotní pojišťovnou vzniklý přeplatek, pokud v oblasti povinného pojistného k takovým nesrovnalostem došlo,
• podat zdravotní pojišťovně tiskopis opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za každý měsíc, ve kterém se mění některý z oznamovaných údajů, což jsou úhrn vyměřovacích základů, částka pojistného nebo počet zaměstnanců.

Jinak řečeno, vždy je zapotřebí provést příslušnou změnu či úpravu, pokud taková situace nastane.   

Pokud zaměstnavatel neodvede pojistné tak, jak ukládá právní úprava, je zdravotní pojišťovna ze zákona povinna dlužníkovi vyměřit a v případě nezaplacení na něm vymáhat dlužné pojistné a penále. V tomto směru jsou výjimkou neuplatňované pohledávky na dlužném pojistném aktuálně do 200 Kč a na penále do 200 Kč za kalendářní rok.