Petrův příběh pokračuje

Petr už nastoupil, jeho mzda je nastavena a mzdová účetní má k dispozici potřebné informace. To vše jsme si popsali v prvním díle seriálu. Teď přichází první otázka, kterou si položí téměř každý zaměstnanec: „Když mám ve smlouvě 35 000 Kč hrubého, proč mi na účet nepřijde 35 000 Kč?“

V tomto díle se podíváme na to, co všechno se z hrubé mzdy odvádí a jak se z ní postupně stává čistá mzda.

Příběh jedné výplaty: 2. díl – Hrubá mzda není čistá mzda

Kam se podějí peníze z Petrovy výplaty?

Petr už má za sebou první měsíc v nové práci. Ve smlouvě má sjednanou mzdu 35 000 Kč hrubého. Když se podívá na svou pracovní smlouvu, všechno je jasné.

Pak ale přijde výplatní termín. Na účet mu dorazí výrazně menší částka. „Kam se podělo těch 35 000 Kč?“ Přesně tady začíná další kapitola našeho příběhu o mzdovém účetnictví.

Hrubá mzda je teprve začátek

Částka sjednaná ve smlouvě představuje zpravidla hrubou mzdu. To je částka před tím, než se při zpracování mzdy zohlední jednotlivé zákonné srážky. Zjednodušeně můžeme cestu Petrovy mzdy znázornit takto:

Hrubá mzda → pojistné a daň → čistá mzda → výplata na účet

Pro zaměstnance může být rozdíl mezi jednotlivými částkami překvapivý. Pro mzdovou účetní je ale každý krok součástí přesně stanoveného výpočtu.

Co se z Petrovy mzdy odvádí?

Při zpracování mzdy se řeší především tyto srážky:

• zdravotní pojištění,
• sociální pojištění,
• daň z příjmů ze závislé činnosti.

Každá z těchto oblastí má vlastní pravidla. Mzdová účetní proto nemůže jednoduše vzít Petrovu hrubou mzdu a od ní odečíst jednu univerzální částku. Do výsledku mohou vstupovat také další skutečnosti – například daňové slevy, daňové zvýhodnění na děti, náhrady mzdy nebo jiné příjmy. A právě proto se může výsledná čistá mzda zaměstnance lišit.

Petr má dvě děti. Změní to jeho výplatu?

V našem příběhu jsme Petrovi přidělili dvě děti. Nebyla to náhoda. Rodinná situace zaměstnance může mít totiž dopad na výši jeho příjmu.

Pokud Petr splňuje podmínky pro uplatnění příslušného daňového zvýhodnění, může se tato skutečnost promítnout do výsledné částky, kterou nakonec obdrží. To je jeden z důvodů, proč mzdová účetní potřebuje znát nejen výši mzdy, ale také informace důležité pro správný výpočet.

A co zaměstnavatel?

Tady přichází další důležitý rozdíl. Částka, kterou Petr dostane na účet, není totéž jako celkový náklad zaměstnavatele. Zaměstnavatel totiž kromě mzdy zaměstnance řeší také své vlastní povinnosti související s odvody.

Pro mzdovou účetní tak existují hned tři pohledy:

• Kolik je Petrova hrubá mzda?
• Kolik dostane Petr na účet?
• Kolik stojí Petr zaměstnavatele?

A právě jejich rozlišení je pro pochopení mzdového účetnictví zásadní.

Mzdová poznámka

• Když zaměstnanec řekne: „Mám mzdu 35 000 Kč.“ Mzdová účetní by se měla zeptat: Myslí tím hrubou mzdu, nebo částku, která mu skutečně přijde na účet?
• V běžné komunikaci se tyto pojmy často zaměňují. Ve mzdovém účetnictví ale představují odlišné částky s odlišným významem.

Petrův příběh pokračuje

Petr už tedy ví, proč na účet nedostane celou částku uvedenou ve smlouvě. Jenže mzdová účetní musí řešit ještě jednu důležitou otázku: Existuje částka, pod kterou mzda Petra být nemůže?

Příště se proto podíváme na minimální mzdu a na to, co pro zaměstnance i zaměstnavatele skutečně znamená.