Učení bývá často spojováno především s rozumem. Představujeme si fakta, informace, logické myšlení a schopnost zapamatovat si nové poznatky. Ve skutečnosti ale do procesu učení vstupuje ještě jeden velmi důležitý faktor – naše emoce.

To, jak se při studiu cítíme, výrazně ovlivňuje naši schopnost soustředit se, pochopit nové informace i dlouhodobě si je zapamatovat. Ať už jsme děti, studenti nebo dospělí, mozek se učí nejlépe tehdy, když se cítíme bezpečně, máme dostatek motivace a dokážeme se na učení soustředit.

Emoce nejsou překážkou učení. Jsou jeho součástí.

Proč emoce ovlivňují naše učení?

Mozek nefunguje jako počítač, do kterého jednoduše uložíme nové informace. Každá zkušenost prochází filtrem našich pocitů a předchozích zkušeností. Pokud nás nějaké téma zaujme nebo se k němu váže pozitivní zkušenost, mozek mu věnuje více pozornosti. Naopak stres, strach nebo pocit neúspěchu mohou schopnost učit se výrazně omezit. Proto se někdy stává, že látku doma dobře známe, ale při zkoušce si na ni nedokážeme vzpomenout. Nejde vždy o nedostatek znalostí – často hraje roli právě stres a emoce.

Jak jednotlivé emoce ovlivňují učení?

Strach a stres mohou učení blokovat

Když jsme ve stresu nebo máme obavy ze selhání, tělo reaguje podobně jako při ohrožení. Aktivuje se reakce „boj nebo útěk“ a mozek se více soustředí na zvládnutí stresu než na přijímání nových informací. Výsledkem může být:

• horší soustředění,
• výpadky paměti,
• pocit, že „nic neumíme“,
• menší chuť pokračovat.

Určitá míra napětí může být užitečná – například před důležitým výkonem nás může motivovat. Dlouhodobý stres však učení ztěžuje.

Zvědavost podporuje hlubší učení

Zvědavost je jedním z nejsilnějších motorů poznávání. Když nás něco skutečně zajímá, přirozeně hledáme odpovědi, klademe otázky a snažíme se pochopit souvislosti. Informace, které si spojíme s vlastním zájmem, si také lépe pamatujeme. Proto je často účinnější hledat v tématu něco, co vás zaujme, než se pouze snažit naučit co největší množství informací nazpaměť.

Zkuste si při studiu položit otázky:

• Proč je toto téma důležité?
• Kde se s tím mohu setkat v praxi?
• Jak to souvisí s tím, co už znám?

Pozitivní vztah k sobě zvyšuje šanci na úspěch

Naše vlastní přesvědčení o schopnosti něco zvládnout má velký vliv na výsledek. Pokud si opakujeme: „Tohle nikdy nepochopím.“ „Na to nemám.“ „Učení mi nejde.“, mozek se přirozeně začne soustředit spíše na překážky než na hledání řešení.

Naopak přístup: „Je to náročné, ale postupně se to naučím.“, pomáhá udržet motivaci a vytrvalost. Nejde o slepé pozitivní myšlení. Jde o realistickou důvěru ve vlastní schopnost učit se a zlepšovat.

Jak pracovat s emocemi při učení?

Vytvořte si prostředí, kde je chyba součástí procesu

Chyby nejsou důkazem toho, že se něco nedokážete naučit. Jsou přirozenou součástí učení. Každá chyba vám ukazuje, čemu ještě potřebujete věnovat pozornost. Lidé, kteří se nebojí dělat chyby, se často učí rychleji než ti, kteří se snaží být perfektní od začátku.

Najděte si vlastní způsob učení

Každý člověk má jiné podmínky, ve kterých se mu učí nejlépe. Někdo se lépe soustředí ráno, jiný večer. Někomu pomáhá ticho, jinému krátká procházka před učením. Všímejte si:

• kdy máte nejvíce energie,
• kdy se dokážete nejlépe soustředit,
• jaké prostředí vám vyhovuje.

Poznání vlastních potřeb je důležitou součástí efektivního studia.

Pracujte se svým vnitřním kritikem

Mnoho lidí si při učení vytváří zbytečný tlak. Místo podpory sami sebe často kritizují: „Měl/a jsem to umět už dávno.“ „Ostatní to zvládnou rychleji.“ „Jsem pomalý/á.“

Takový přístup ale motivaci spíše oslabuje. Zkuste se k sobě chovat stejně jako k někomu, koho chcete podpořit.

Propojte učení s pozitivní zkušeností

Mozek si lépe pamatuje informace, které jsou spojené s příjemným zážitkem. Pomoci může například:

• odměna po splnění studijního cíle,
• učení s někým dalším,
• střídání různých metod,
• praktické využití nových znalostí.

Emoce nejsou slabost, ale nástroj

Někdy máme pocit, že při učení bychom měli být pouze racionální a emoce do něj nepatří. Opak je pravdou. Emoce nám pomáhají rozhodnout, čemu věnovat pozornost, co si zapamatovat a co pro nás má význam. Když se naučíme své emoce vnímat a pracovat s nimi, můžeme studovat efektivněji a s větší lehkostí.

Závěr: Učte se nejen hlavou, ale i s ohledem na své pocity

Úspěšné učení není jen otázkou času, který strávíme nad knihami. Záleží také na tom, v jakém psychickém nastavení se učíme.

Strach může být brzdou, zvědavost motorem a důvěra ve vlastní schopnosti podporou na cestě k úspěchu.

Emoce nejsou překážkou učení. Jsou jeho přirozenou součástí. Pokud pochopíme, jak fungují, můžeme se stát nejen lepšími studenty, ale také spokojenějšími a sebevědomějšími lidmi.