Jádrem fáze plánování při řízení projektu je bezesporu sestavování harmonogramu. Pokud jej správně navrhneme, dostáváme se ke klíčové informaci o celkové délce trvání projektu. Harmonogram také slouží jako metrika postupu prací s ohledem na jednotlivé činnosti a doručované výstupy. Na co si při jeho sestavování dát pozor?

Nezačínejte od požadovaného termínu dokončení

Většina projektů má určený termín dokončení. Někteří projektoví manažeři se mylně snaží vzít požadovaný termín dokončení a před něj „nahustit“ všechny činnosti až do současnosti. Takto sestavený harmonogram však těžko bude odpovídat realitě, neboť neodpovídá reálné době trvání jednotlivých činností.

Prvotní verzi harmonogramu tak vždy stavte na základě skutečných délek projektových činností, abychom se dobrali k reálné době trvání projektu. Pokud ta překročí požadovaný termín dokončení, je třeba snížit rozsah projektu, protože některé výstupy není možné v tomto termínu stihnout. Druhou cestou je zachovat stávající rozsah projektu, ale třeba zvýšit počet zaměstnanců, kteří na daném projektu budou pracovat. Po takových změnách je možné harmonogram upravit a skutečně již bude respektovat i požadovaný termín dokončení.

Věnujte pozornost návaznostem činností

Podstatou harmonogramu je odhalit, jak budou jednotlivé činnosti poskládané za sebe. Při jeho tvorbě je třeba určit, jaké činnosti jsou navzájem časově provázané. Existují v zásadě 4 možné typy návaznosti:

Na jednom projektovém výstupu se v rámci projektových prací může vyskytovat i několik různých návazností.

Nezapomínejte na rezervy

U některých činností se skutečná délka trvání odhaduje velmi obtížně. Je vhodné proto v rámci harmonogramu počítat i s konkrétními rezervami. Zpravidla platí, že čím rizikovější náš projekt je, tím delší časovou rezervu bychom měli do činností harmonogramu vkládat.