První duben je apríl, ale od roku 2011 také termín pro podání přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok.

Letos je 1.dubna ve středu, uprostřed pracovního týdne, takže pro spoustu fyzických osob to znamená, že nemůžou využít víkendu kdy je klidněji a svoje daně zpracovat těsně před termínem. Budeme se muset na daně připravit raději už během března (ti pilnější nebo puntičkáři již raději během února) a podat své přiznání raději v předstihu, kdy je ještě možnost opravit případné chyby. 

Vysvětleme si to na následujícím příkladě: pan Novák chodí do zaměstnání a zároveň pronajímá byt po babičce, který chce darovat svému synovi, až vyroste. Pan Novák ví, že příjmy z pronájmu musí zdanit a že kvůli tomu musí podat daňové přiznání a nemůže si v práci požádat o provedení ročního zúčtování záloh. Ve mzdové účtárně tedy požádá o Potvrzení příjmů ze závislé činnosti za rok 2019, pak si jednoho dešťového sobotního odpoledne začátkem března vytáhne doma složku, ve které si schovává doklady týkající se pronájmu bytu a vyplní si daňové přiznání. V pondělí 9.3. 2020 odevzdá na Finančním úřadě vyplněný formulář a s úlevou daně pustí z hlavy.  Za týden ho ale zaměstnavatel pošle na školení o daních v roce 2020 a tam si pan Novák uvědomí, že ve svém vyplněném a odevzdaném přiznání udělal chybu – místo daňového zvýhodnění na první dítě ve výši 15 204 Kč si uplatnil částku, která je určena pro druhé dítě, a to ve výši 19 404. Tím si samozřejmě snížil svou daňovou povinnost o 4 200Kč. Pan Novák se ale na školení dozvěděl, že se zatím nic neděje a že může svou chybu napravit – do 1.dubna 2020 napsat přiznání ještě jednou, tentokrát se správnou částkou daňového zvýhodnění a označit přiznání jako tzv. opravné. Pokud podá toto opravné přiznání na Finanční úřad včas – tedy do výše zmíněného 1.4., tak se k tomu původnímu řádnému přiznání nepřihlíží a opravné přiznání se bere jako to správné!

Po podání opravného přiznání nenásledují žádné peněžní sankce . Pokud by si ale pan Novák uvědomil svou chybu až například 20.dubna, nemohl by už možnost opravit své přiznání využít, ale měl by povinnost podat tzv. dodatečné daňové přiznání. Tento typ daňového přiznání s sebou nese už bohužel sankci ve formě úroku z prodlení. Úrok z prodlení se uplatní za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne jejího skutečného zaplacení. Pan Novák by tedy musel co nejrychleji doplatit dlužnou daň, aby se mu úrok z prodlení nezvyšoval. Výše úroku z prodlení se odvíjí od výše repo sazby stanovené Českou národní bankou a zvyšuje se o 14 %. Pokud by tedy repo sazba byla stanovena na 2 % (od 3.5.2019), úrok z prodlení by byl v roční výši 16 %. Útěchou panu Novákovi by mohl být fakt, že pokud by výše úroku z prodlení za zdaňovací období u této daně nepřesáhla 200 Kč, správce daně by úrok nevyměřil.

Takže vidíme, že se vyplatí na daně myslet včas a nekazit si pak na jaře náladu řešením případných problémů.  Nicméně vždy se každý rok najdou fyzické osoby, které zřejmě pod vlivem jarního vzduchu zapomenou na vše a teprve dubnový dotaz z Finančního úřadu na chybějící daňové přiznání je vrátí do reality. J

Takže co kdyby náš pan Novák na daně zapomněl a teprve až by 1.dubna večer sledoval zprávy, ve kterých by se mluvilo o přiznáních a povinnostech s nimi spojených, zjistil, že letos je mezi hříšníky i on? Měl by štěstí – od roku 2011 platí, že pokuta za opožděné podání daňového přiznání se vyměřuje až pokud zpoždění činí víc než 5 pracovních dnů. Takže by rychle musel svoje opomenutí napravit a přiznání podat. Kdyby byl třeba na dovolené a vrátil se až 14.dubna, pak už by se pokutě nevyhnul – činila by za každý den 0,05% stanovené daně. Samozřejmě, pokud by neměl zaplacenou ani daň, byl by mu vyměřen i úrok z prodlení…

Z toho plyne, že je lepší na přelomu zimy a jara obětovat pár hodin daním než na jaře platit zbytečné úroky a penále!