Pravidla a výhody zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných – 2015

Součástí změn a novinek roku 2015 v oblasti sociální problematiky a pracovního trhu je opětovné zavedení kategorie osob zdravotně znevýhodněných. Jejich zaměstnávání je nejen řízeno Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci tzv. povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale je navíc motivováno řadou státních příspěvků.

Kdo je osoba zdravotně znevýhodněná?

  • Osoba, která může pracovat, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu nebo další pracovní podmínky s ohledem na její dlouhodobě, minimálně jeden rok trvající, nepříznivý zdravotní stav

Kdo rozhoduje o uznání zdravotně znevýhodněné osoby?

  • Okresní správy sociálního zabezpečení
  • Městská správa sociálního zabezpečení Brno nebo Pražská správa sociálního zabezpečení
  • Více informací najdete zde.

Na základě výše zmíněné nové právní úpravy spadají osoby zdravotně znevýhodněné do kategorie osob se zdravotním postižením. „V praxi to znamená, že jim bude Úřad práce ČR věnovat zvýšenou péči, a to jak při zprostředkování zaměstnání, tak i v rámci uplatňování opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,“ vysvětluje Kateřina Sadílková, pověřená řízením Úřadu práce ČR.

Kdo má nárok na získání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením i na osoby zdravotně znevýhodněné?

  • Zaměstnavatelé zaměstnávající v pracovním poměru více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců na chráněných pracovních místech
  • Zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, může zaměstnavatel započítat pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Přijme-li zaměstnavatel do pracovního poměru osobu zdravotně znevýhodněnou, může tomuto zaměstnavateli Úřad práce ČR poskytnout na takového zaměstnance hned několik typů příspěvků.

Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

  • určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa
  • podmínkou je, že pracovní místo musí být obsazeno minimálně tři roky
  • výše příspěvku se odvíjí statusu zaměstnance – osoby zdravotně znevýhodněné, osoby invalidní (stupeň I, II nebo III) nebo osoby s těžším zdravotním postižením – počtu takovýchto zaměstnanců v dané organizaci a aktuální výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

  • podmínkou je, že zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, a zároveň splňuje podmínku, že tito zaměstnanci pracují na chráněných pracovních místech
  • při splnění výše uvedené podmínky vzniká zaměstnavateli nárok na refundaci 75 % skutečně vynaložených nákladů na tyto zaměstnance – jejich mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění
  • maximálně výše příspěvku na tyto zaměstnance se odvíjí jejich statusu – osoby zdravotně znevýhodněné, osoby invalidní (stupeň I, II nebo III) nebo osoby s těžším zdravotním postižením – a délky jejich pracovního poměru v dané organizaci

Agentury práce a osoby zdravotně znevýhodněné

  • Od nového roku je také zrušeno opatření, které neumožňovalo agenturám práce dočasně přidělovat k výkonu práce k uživateli zaměstnance se zdravotním postižením
  • Agentura práce však nebude moci za čtvrtletí, ve kterém tento zaměstnanec pracoval u uživatele, na něj čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ani jeho zvýšení
  • Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa tedy nebude možné poskytnout agentuře práce na pracovní místo zřízené nebo vymezené pro zaměstnance, který je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli
  • Zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce u uživatele si agentura práce nebude moci započítat do celkového počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu, ani pro účely poskytování náhradního plnění

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

  • Povinný podíl mohou zaměstnavatelé plnit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením
  • Zaměstnavatelé písemně hlásí krajské pobočce Úřadu práce ČR tuto skutečnost včetně identifikačních údajů zaměstnavatele, od kterého výrobky nebo služby odebrali, nebo kterému zadali zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě obchod proběhl

Osoby zdravotně postižené samostatně výdělečně činné

  • Osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nemají v souvislosti s poskytováním tzv. náhradního plnění povinnost vymezit nebo zřídit pro sebe chráněné pracovní místo

Další užitečné informace…

… nejen od tohoto autora se můžete dozvědět ve vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech: