S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda na částku 15 200 Kč. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Veškeré platby pojistného (například i doplatky do minima sražené zaměstnanci) probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Z důvodu ekonomické krize může nezřídka docházet k tomu, že příjem zaměstnance poklesne pod minimální mzdu, nebo bude takový dohodnut při nástupu zaměstnance do práce. Zpravidla se bude jednat o situace, když je formou pracovní smlouvy sjednán zkrácený pracovní úvazek nebo bude zaměstnanec pracovat na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud se však jedná o jediné zaměstnání a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného platí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

Minimum zaměstnance a základní zásady platné pro zaměstnavatele

V souvislosti s odvodem pojistného z minimálního vyměřovacího základu je zapotřebí vzít v úvahu zejména tyto důležité okolnosti:

• pokud se na zaměstnance ze zákona vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 4 a odst. 6 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance. Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.
• nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc
• tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele
• doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem
• má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účel placení pojistného a dodržení zákonného minima sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro daný účel však nelze brát v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 3 500 Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč – z těchto příjmů se pojistné neplatí
• minimum platí i pro osoby ze zahraničí zaměstnané u českého zaměstnavatele v situaci, kdy zúčtovaný příjem zakládá povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění

Minimální vyměřovací základ musí být zaměstnavatelem dodržen

Rozhodným období pro placení pojistného zaměstnavatelem je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. Výše minimální mzdy činí od 1. ledna 2021 částku 15 200 Kč. Jestliže příjem zaměstnance činí v kalendářním měsíci roku 2021 alespoň 15 200 Kč, odvádí zaměstnavatel pojistné z částky zúčtovaného příjmu bez ohledu na další okolnosti. Zaměstnavatele tak fakticky nezajímá, zda má zaměstnanec ještě další zaměstnání, je-li OSVČ, v jakém rozsahu bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené volno nebo měl vykázánu neomluvenou absenci apod.   

V právních podmínkách roku 2021 musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima 15 200 Kč, případně alespoň z jeho poměrné části, například při:   

a) provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů je nižší než minimální mzda 15 200 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterého není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec.

Příklad č. 1

Zaměstnanec, který je v zaměstnání povinen odvádět (prostřednictvím zaměstnavatele) pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, má sjednánu pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem a u jiného zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti. Za měsíc leden 2021 mu byl zúčtován u zaměstnavatele A hrubý příjem 6 200 Kč (pracovní smlouva) a u zaměstnavatele B pak 5 800 Kč (dohoda o pracovní činnosti).

Vzhledem ke skutečnosti, že úhrnná výše příjmů zaměstnance (12 000 Kč) nedosahuje za měsíc leden minimální mzdy, je zaměstnavatel (kterého zaměstnanec za tímto účelem pověří) povinen zabezpečit u tohoto zaměstnance odvod pojistného z celkového (minimálního) vyměřovacího základu 15 200 Kč, tedy v úhrnné částce 2 052 Kč. Za účelem zabezpečení odvodu pojistného alespoň v minimální zákonné výši je postup zaměstnavatelů následující.

Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 12 000 Kč, což je méně než minimální mzda 15 200 Kč. Zaměstnanec musí prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a součtu dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 %.

Doplatek: 0,135 × (15 200 – 12 000) = 0,135 × 3 200 = 432 Kč

Zaměstnanec pověřil odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A.

Ten vypočte nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 6 200 Kč, tedy 0,135 × 6 200 = 837 Kč.

Z toho zaměstnanci srazí 1/3 pojistného (837 : 3 = 279 Kč) a dále připočte i doplatek za zaměstnance, tj. 432 Kč.

Celkem zaměstnavatel A odvede……………………….. 837 + 432  = 1 269 Kč

Zaměstnanci strhne celkem ………………………………. 279 + 432  =    711 Kč

Zaměstnavatel A uhradí …………………………………. 1 269 – 711  =   558 Kč

     (neboli 2/3 pojistného z částky 6 200 Kč)

U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu na zdravotní pojištění podstatně jednodušší.

Tento zaměstnavatel odvede ……………………… 0,135 × 5 800 = 783 Kč

Zaměstnanci srazí 1/3 pojistného………………………….. 783 : 3 = 261 Kč

Ze svých prostředků uhradí………………………………. 783 – 261 = 522 Kč

Za účelem dokladování výše příjmů je v těchto případech nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

Poznámka:

Provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu může být případně součástí ujednání uvedeného v uzavřeném pracovněprávním vztahu.

b) dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek dne 11. 1. 2021. Žádný další příjem nemá a za odpracované dny v měsíci lednu mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 8 000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČ min VZ = (21 : 31) × 15 200 = 10 296,77 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu,

21 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce ledna,

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,

15 200 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2021,

P min = 10 296,77 x 0,135 = 1 391 Kč

P min = minimální pojistné

Poznámka:

Částka 10 296,77 Kč se nezaokrouhluje, pojistné se vypočítává přesně z této částky, zaokrouhluje se (na celou korunu nahoru) až 13,5 % pojistného.

Podle vzorce musí být pojistné za měsíc leden odvedeno z poměrné části minimálního vyměřovacího základu 10 296,77  Kč. To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 10 296,77  Kč musí zaměstnavatel zaplatit pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v úhrnné částce 1 391 Kč. S ohledem na příjem (8 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 080 Kč. Jedna třetina (360 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (720 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel postup podle zákona, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 296,77  Kč, tj. 311 Kč. Tento doplatek, tedy 311 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 207 až § 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 391 Kč je zaměstnanci sraženo 671 Kč (360 + 311), zaměstnavatel uhradí 720 Kč.

c) odvodu pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci – pokud pro zaměstnance platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být toto minimum zaměstnavatelem dodrženo, v podstatě bez ohledu na rozsah těchto nepřítomností zaměstnance v práci

Příklad č. 3

Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva, ve které byl sjednán den nástupu do práce 1. leden 2021. Protože měl naplánovanou dovolenou v zahraničí, bylo mu v lednu poskytnuto celkem 16 kalendářních dnů neplaceného volna. Jeho příjem za odpracované dny za leden činil 18 500 Kč.

Při odvodu pojistného není důležitý rozsah neplaceného volna. Protože zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc a dosažený příjem převýšil hodnotu minimální mzdy, je vyměřovacím základem částka za měsíc leden 18 500 Kč.

Kdyby však příjem zaměstnance nedosáhl za leden částky 15 200 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Nekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 7 600 Kč. Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.

K minimu se nepřihlíží

Ani po datu 1. 1. 2021 nemusí být minimální vyměřovací základ zaměstnance dodržen například v těchto situacích:

• pokud se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát, resp. když pro osobu neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. – za podmínky, že registrace v některé z těchto skupin osob trvá po celý kalendářní měsíc
• jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což dalšímu zaměstnavateli, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, doloží písemným potvrzením. Případně si zaměstnavatelé musejí dokladovat výši příjmu, kdy v úhrnu těchto příjmů bude minimální vyměřovací základ dodržen
• zaměstnanec je nemocen po celý kalendářní měsíc (případně po jeho část – v tomto případě období nemoci snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část). Nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, nemocnou osobu však v příslušném kalendářním měsíci započítává (vždy u pracovního poměru) do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť se jedná o zaměstnance. Pokud z důvodu nemoci poklesne příjem u dohody o pracovní činnosti pod 3 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na takový kalendářní měsíc odhlášena
• zaměstnanec je současně OSVČ a zaměstnavateli formou čestného prohlášení doloží, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2021 částka 2 393 Kč. Kdyby pojištěnec alespoň minimální zálohy neplatil, řeší tuto situaci zdravotní pojišťovna s fyzickou osobou jako podnikatelem. Na vyměření (a následně vymáhání) svých pohledávek mají zdravotní pojišťovny deset let. Čestné prohlášení zaměstnance je pro zaměstnavatele vždy rozhodným dokladem pro placení pojistného
• v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence, trvajících celý kalendářní měsíc nebo jen část daného měsíce, pokud se jedná o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle již citovaného ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem je u těchto osob (zaměstnanců) vždy skutečně zúčtovaný příjem, který tak může být i nižší než 15 200 Kč, případně může být i v nulové hodnotě.

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance v roce 2021 pojistné z příjmu nižšího než 15 200 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

Zvýšení plateb osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2021 částku 2 052 Kč, poprvé splatnou nejpozději dne 8. 2. 2021.