Při posuzování účasti na nemocenském a zdravotním pojištění hraje v roce 2021 v určitých situacích zásadní roli nová „rozhodná částka“ 3 500 Kč. Tato částka vychází z hodnoty tzv. průměrné mzdy pro rok 2021 ve výši 35 441 Kč, pomocně ve spojení se Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb. V nemocenském a důchodovém pojištění je tato hodnota důležitá u zaměstnání malého rozsahu. Zdravotní pojištění však tento pojem nezná, resp. s ním nepracuje, a pro vznik účasti na tomto pojištění rozhoduje ve vyjmenovaných situacích (například u dohod) výhradně výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

V oblasti nemocenského a důchodového pojištění platí, že pokud nejsou – jako vyšší právní síly – aplikovány podmínky dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009, pak podmínkou pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území České republiky. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, na jeho pojištění to vliv nemá. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání a mají trvalý pobyt na území České republiky, eventuálně jiného členského státu EU. 

Zaměstnání malého rozsahu

Pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, má význam sjednaný měsíční příjem. Zaměstnáním malého rozsahu je takové zaměstnání, v němž je splněna jedna ze dvou obecných podmínek pro vznik účasti na nemocenském pojištění, a to podmínka výkonu zaměstnání na území ČR, vykonávaném v pracovněprávním nebo pracovním vztahu, který může založit účast na nemocenském pojištění. Není však splněna podmínka sjednání rozhodného příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši, tedy v roce 2021 alespoň v částce 3 500 Kč měsíčně. Jedná se tedy o situace, kdy je sjednaná měsíční částka příjmu nižší než rozhodný příjem 3 500 Kč, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec.

V zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec nemocensky a důchodově pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč. Pokud sjednaný příjem činí za kalendářní měsíc alespoň 3 500 Kč, jedná se o tzv. zaměstnání běžné (ostatní, obecné), a zaměstnanec je účasten nemocenského a důchodového pojištění od vstupu do zaměstnání do jeho skončení.

Z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti – bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu – vzniká z nemocenského pojištění pouze nárok na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství. Kromě obecných podmínek nároku na tyto dávky však žadatel musí v měsíci, kdy uplatňuje nárok na dávku, dosáhnout stanoveného příjmu.

Nezanedbatelnou nevýhodou pro zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu tak je i skutečnost, že jim z tohoto zaměstnání, a to ani tehdy, když toto jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění:

• neplyne ochranná lhůta
• nevzniká nárok na ošetřovné
• nevzniká nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Ukažme si příklady v souvislosti s řešením zaměstnání malého rozsahu.

Příklad č. 1

Měsíční příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti činí od ledna 2021 částku 3 490 Kč.

Vzhledem ke sjednané částce příjmu se jedná o zaměstnání malého rozsahu.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem na výkonu zaměstnání v době od 9. 3. 2021 do 30. 9. 2021. Protože nebyl sjednán příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Za celé období trvání zaměstnání příjem pouze v květnu převýšil 3 500 Kč, v ostatních měsících byl nižší než 3 500 Kč.  

Zaměstnanec byl z tohoto zaměstnání účasten nemocenského a důchodového pojištění pouze v měsíci květnu, kdy příjem přesáhl rozhodnou částku.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti. Sjednaná odměna činí 180 Kč na hodinu s tím, že zaměstnanec bude pracovat nejméně 10 hodin týdně.

Sjednaná odměna každopádně přesahuje částku příjmu 3 500 Kč, rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, protože měsíční příjem bude minimálně 7 200 Kč (180 x 10 x 4). Nejedná se tudíž o zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanec bude účasten nemocenského a důchodového pojištění po celou dobu trvání dohody o pracovní činnosti.

Jak ve zdravotním pojištění?

Pro placení pojistného zaměstnatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty příjmu resp. vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít zaměstnanec například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, a do tohoto měsíce mu nebude zúčtována žádná odměna. Částka 10 000 Kč se řeší u dohod o provedení práce, přičemž se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele, kdy platí, že osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímo ovlivňuje (mimo zákonných výjimek) odvod pojistného na zdravotní pojištění při nízkých příjmech. A jednou z těchto významných částek je od 1. ledna 2021 hodnota 3 500 Kč ve smyslu výše uvedeném. Jak se ve vazbě na tuto částku vyměřovacího základu postupuje u zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Vyměřovací základ zaměstnance a plnění oznamovací povinnosti

Do konce roku 2007 bylo stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění navázáno na jeho účast na nemocenském pojištění. Od data 1. 1. 2008 je  vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bodu 2 a § 6 odst. 10 ZDP např. odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Kromě toho i vznik účasti zaměstnance na zdravotním pojištění nesouvisí s jeho účastí na nemocenském pojištění a zdravotní pojištění má pro přihlašování osob jako zaměstnanců speciální úpravu, stanovenou v § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V následující analýze budu vycházet z aktuálně platných podmínek účasti zaměstnance na zdravotním pojištění s přihlédnutím k rozhodné částce tzv. započitatelného příjmu 3 500 Kč.

Placení pojistného zaměstnavatelem a zákonné výjimky

Aby zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění, musí se jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného, tudíž se na jejich základě osoba stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem. V ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. jsou naopak v bodech 1. – 7. taxativně vyjmenovány výjimky, kdy se osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují. A právě v návaznosti na rozhodnou částku 3 500 Kč jsou v bodech č. 4 – 6 tohoto zákonného ustanovení taxativním výčtem vyjmenovány osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. „započitatelný příjem“, neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

Pro zaměstnavatele vzniká povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění při dosažení hrubého příjmu alespoň 3 500 Kč u:

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován – zásadní podmínkou je v tomto případě skutečnost, že člen družstva nemá s družstvem sjednán pracovněprávní vztah
• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele
• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby

případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část dle § 3 odst. 4, 6 8, 9 a 10 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zásady platné u dohod o pracovní činnosti

Nejfrekventovanější situací ze tří výše uvedených je zaměstnávání na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti, kdy musejí zaměstnavatelé vycházet především z těchto zásad:

• pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den
• v kalendářním měsíci roku 2021 vzniká zaměstnání tehdy, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč
• v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku 3 500 Kč je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit – do osmi dnů po skončení příslušného měsíce
• když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním
• ve zdravotním pojištění se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo také dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Aby se však tyto příjmy (bez ohledu na jejich výši) sčítaly, musí se u jednoho zaměstnavatele jednat o příjmy z typově stejných dohod.
• zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána
• pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody o pracovní činnosti plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 28. 2. 2021 a další dohoda je uzavřena od 1. 3. 2021 za podmínek, že:
  • zaměstnanec dne 1. 3. skutečně začne pracovat a
  • příjem v každém z měsíců února i března činí alespoň 3 500 Kč
• zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, a některá z dohod skončí

Výše příjmu a minimální vyměřovací základ

Pokud platí pro zaměstnance (a zaměstnavatele) ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu a příjem na dohodu o pracovní činnosti:

a) nedosáhne 3 500 Kč, nezakládá tato částka účast zaměstnance na zdravotním pojištění a pro zaměstnavatele tudíž nevzniká povinnost placení pojistného. Zaměstnavatel nepřihlašuje tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny, nicméně právě z tohoto důvodu musí být v zájmu každého zaměstnance, aby měl v daném kalendářním měsíci řešen svůj pojistný vztah alespoň některou z těchto variant:

• jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č.48/1997 Sb.
• osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) cit zákona]
• osoba, za kterou platí pojistné stát – § 7 odst. 1 téže právní normy
• osoba bez zdanitelných příjmů (měsíční platba pojistného 2 052 Kč)
• vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění například v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti v rámci států Evropské unie nebo v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Velké Británii a v Severním Irsku ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 nebo z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

b) činí alespoň 3 500 Kč a méně než 15 200 Kč. Pokud se nejedná o zákonnou výjimku, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

c) činí 15 200 Kč a více. Zaměstnavatel odvádí pojistné sazbou 13,5 % z příjmu zúčtovaného zaměstnanci. 

Příjmy po skončení dohod

Zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným na základě dohod po skončení zaměstnání, přičemž se odlišně postupuje v situacích, kdy dohoda (více dohod) výší příjmu účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila. Pokud příjem nezaložil účast na zdravotním pojištění, považuje se příjem zúčtovaný po skončení takové dohody (dohod) za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.

Souběžné příjmy

Při souběhu zaměstnání na základě dohody (nebo i pracovní smlouvy) s podnikáním je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní zaměstnanec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ. Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li samostatná výdělečná činnost hlavním (případně jediným) zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2021 částka 2 393 Kč, a konkrétně u dohody o pracovní činnosti pak zaměstnavatel nemusí v daném souběhu dodržet minimální vyměřovací základ. Tato podmínka byla splněna i v situaci, kdy OSVČ zálohy na měsíce březen – srpen 2020 neplatila, resp. byly jí odpuštěny a zároveň se při ročním zúčtování považují za zaplacené. 

K částce 3 500 Kč se nepřihlíží

Naopak částka 3 500 Kč nehraje roli například u:

• odměn členů statutárních orgánů
• odměn charakteru funkčních požitků, zúčtovaných třeba neuvolněným funkcionářům
• příjmů jednatelů různých spolků, zájmových organizací, sdružení
• placených členů výborů Společenství vlastníků
• sjednané pracovní smlouvy apod.

V těchto případech podléhá povinnosti placení pojistného každá částka, tedy i nižší než 3 500 Kč, samozřejmě s respektováním ostatních zákonných podmínek (například případným zabezpečením odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance).  

V souvislosti s výkonem funkce je výjimkou již zmíněná situace, kdy člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován – v takových případech se pojistné platí až od částky příjmu 3 500 Kč ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4. z. č. 48/1997 Sb.