Pod pojmem vyjednávání rozumíme proces, během něhož se dvě strany s odlišným vnímáním, s odlišnými potřebami a motivy snaží dohodnout na věci společného zájmu. K vyjednání se uchýlíme, pokud se snažíme někoho ovlivnit nebo přesvědčit, zejména v situacích, kdy se o něčem rozhoduje. V tomto procesu dochází k vzájemné výměně informací, na jejichž základě dospějeme k rozhodnutí. Před začátkem vyjednávání je nutné stanovit si cíle a zvolit strategie neboli styly vyjednávání. Vhodný styl zvolte na základě vašich slabých a silných stránek, zohledněte i kvality a slabiny vašeho komunikačního partnera.

Stanovte si cíle vyjednávání

• Ideální cíl = Hranice našich aspirací. Je třeba ji udržet v mezích reality. Na přehnaném nerealistickém návrhu by mohlo další jednání ztroskotat. K dobrému odhadu potřebujeme informace.
• Reálný cíl =Je logické, že tento výsledek by mohl nastat.
• Hraniční cíl = Taková nabídka, kterou můžete přijmout, ale nezískáte tím nic navíc. Získáte právě to, co ztratíte.
• Ještě možný cíl = Můžete zvolit ve chvíli, kdy nemáte lepší možnost a dohodu potřebujete. Dostáváte se však už do ztráty.
• V žádném případě nikdy = Škálu je možné si představit jako řadu dílčích cílů, kdy každý znamená o trochu lepší nebo horší výsledek.

Při úspěšném vyjednávání se uplatňuje několik základních principů. Tyto vyjednávací dovednosti se obvykle rozdělují na tradiční techniky a nekonvenční. Nekonvenční dovednost velmi často vzbuzují v oponentovi nepříjemné pocity nebo pocit, že je manipulován. Tento dojem velmi často zanechá negativní stopy na budoucím vyjednávání.

Tradiční vyjednávací dovednosti

• používání otevřených otázek
• parafrázování
• odmlčení se
• občasné shrnutí
• akceptování pocitů a emocí

Nekonvenční vyjednávací dovednosti

• záměrné neporozumění, respektive nepochopení druhé strany, která je nucena záležitost znovu a lépe vysvětlit, případně poskytnout další informace 
• zveličování řečeného, používání slov jako „každý, nikdo, vždycky, nikdy“
• nečekaný tah, například změna tématu, nečekaná reakce nebo chování, které odvádí pozornost jinam
• sarkasmus neboli zesměšňování druhé strany, která je tímto chováním „vyhozena z konceptu“ a je snáze přístupná manipulaci
• manipulace s kompetencemi neboli snaha přesvědčit druhého o vlastních pravomocích slouží k získání času pro vyjednávání