Při výkonu výdělečné činnosti českého občana v zahraničí je důležité, zda bude náš občan vykonávat výdělečnou činnost v některém ze států postupujících podle dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, nebo bude cílem jeho vycestování tzv. třetí země. Totiž, pokud bude pobývat ve „třetí zemi“, pak není z pohledu zdravotního pojištění rozhodující, zda bude v této zemi pracovat nebo ji třeba bude jako turista poznávat.

Působnost koordinačních nařízení Evropské unie

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny těmito předpisy:

• 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
• 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012

• 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti

Pro všechny výše uvedené předpisy budeme v dalším textu používat pojem „Nařízení“.

Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Podle těchto Nařízení postupují občané a instituce ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a případně také ze Spojeného království. Pro všechny tyto země budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“.

Výkon výdělečné činnosti v členském státě

Pokud bude český občan vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, tedy bude v tomto státě zaměstnán nebo bude na jeho území podnikat jako OSVČ, postupuje se podle Nařízení.

Zde platí důležitý princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti, což znamená, že osoba je pojištěna ve státě, ve kterém vykonává výdělečnou činnost. V takovém případě se český občan odhlašuje z českého zdravotního pojištění, a to i tehdy bude-li výdělečnou činnost v jiném státě vykonávat po velmi krátkou dobu (zde registrujeme z časového hlediska odlišnost od uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině – viz dále).

Pokud český občan odjíždí vykonávat výdělečnou činnost v členském státě, informuje ještě před vycestováním svoji českou zdravotní pojišťovnu a od data zahájení výdělečné činnosti se odhlašuje z českého systému zdravotního pojištění. Odhlášení může také provést až v momentě zahájení zaměstnání či podnikání, nikoli již při výjezdu do zahraničí, kde třeba bude teprve práci hledat. Pokud zahájí výdělečnou činnost v členském státě, musí to neprodleně (do osmi dnů) oznámit své české zdravotní pojišťovně. Pro daný účel je postačující doklad, který věrohodně prokazuje výkon výdělečné činnosti (pracovní smlouva, výplatní páska, nejlépe však doklad o existenci zdravotního pojištění) společně se žádostí o ukončení zdravotního pojištění v ČR.

Český občan vykonávající v členském státě výdělečnou činnost je v tomto státě pojištěn právě z titulu výkonu této výdělečné činnosti neboli je účasten všech systémů sociálního zabezpečení této země. Zahájení výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit své české zdravotní pojišťovně a současně jí vrací český EPZP. Nemůže se jím tedy nadále prokazovat. Od zahraniční zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění) obdrží její EPZP. V takovém případě má pojištěnec primárně nárok na plnou péči ve státě, ve kterém mu byl průkaz vystaven (kde je výdělečně činný), v České republice pak má během svého pobytu nárok na nezbytnou péči. Avšak prostřednictvím formuláře S 1 zaregistruje česká zdravotní pojišťovna tuto osobu (včetně jeho případných nezaopatřených rodinných příslušníků) jako cizího pojištěnce. Všechny osoby pak budou mít v České republice nárok na plnou péči na základě žlutého průkazu pojištěnce, vystaveného výpomocnou českou zdravotní pojišťovnou.

Kdyby však činnost českého občana nebyla považována v členském státě za zaměstnání nebo za samostatnou výdělečnou činnost podle předpisů upravujících v tomto státě sociální zabezpečení, zůstává nadále českým pojištěncem. Řešením jeho situace je buď placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů nebo postup podle podmínek platných pro dlouhodobý pobyt v cizině – obojí viz dále.

Po návratu z ciziny se občan opětovně přihlašuje u své zdravotní pojišťovny a předkládá doklad o zdravotním pojištění v cizině a jeho délce.

Pobyt ve „třetí zemi“

Při pobytu v tzv. třetí zemi zůstává český občan nadále pojištěn v českém systému veřejného zdravotního pojištění. To platí bez ohledu na to, zda je v tomto státě výdělečně činný či nikoliv.

V tomto případě přicházejí v úvahu dvě možnosti – český občan pobývající ve „třetí zemi“ si  v ČR buď platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů nebo může využít institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného představuje od 1. 1. 2024 částku 2 552 Kč.

Pojištěnec se do této kategorie přihlašuje u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Alternativně může zdravotní pojišťovna na základě žádosti povolit placení pojistného za delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu.

Na rozdíl od následující možnosti má placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů velkou výhodu v tom směru, že se pojištěnec může kdykoli vrátit do České republiky a má v ČR nárok na plnou péči.

Dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině  

Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé.

Pokud si pojištěnec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného

Osoba splňující uvedené podmínky vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje (i když pracovněprávní vztah trvá). Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec zdravotní pojišťovně tento doklad nepředloží, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.

Co je míněno dokladem o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce? Postačuje předložit doklad o jakémkoli pojištění, které v případě potřeby pokryje náklady na léčení a případný převoz do České republiky. Za pojištění v cizině se tedy považuje vedle zdravotního pojištění uzavřeného a placeného v cizině také cestovní pojištění zahrnující pojištění léčebných výloh. Toto pojištění poskytují české komerční pojišťovny.

Pokud se pojištěnec chce odhlásit na základě dlouhodobého pobytu v zahraničí a neplatit tak pojistné, musí vrátit český EPZP a po celou dobu nesmí čerpat na účet své české pojišťovny zdravotní péči, ať v cizině, nebo v ČR. Nepřichází v úvahu, aby česká zdravotní pojišťovna dodatečně refundovala úhradu za zdravotní péči poskytnutou pojištěnci v tomto období v zahraničí.