Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při práci patří již historicky k základním pracovním podmínkám, u nichž je z důvodu ochrany namístě dodržovat základní pravidla, která se řídí právem ve smlouvách a vnitřních předpisech.

Důležitá je jedna základní věc, kterou by si měli zaměstnavatelé uvědomit, že péče v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se zdržují na pracovišti zaměstnavatele. Za předpokladu, že se na tomto pracovišti zdržují s jeho vědomím a souhlasem. Odpovědní jsou vedoucí pracovníci zaměstnavatele. Jejich úkolem je soustavná péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Soustavná péče v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci je povinností všech vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení.

Pokud by nastala situace, že na jednom pracovišti plní úkoly více zaměstnavatelů tak zaměstnavatelé mají povinnost se vzájemně informovat o rizicích prací konaných na společném pracovišti a spolupracovat s ostatními zaměstnavateli. Pokud se naskytnou rizika na pracovišti, nestačí ústní předání informace o nastalém problému, ale je povinnost zaměstnavatelů předat si informace písemnou formou. Jednotliví zaměstnavatelé jsou povinni organizovat práci vlastních zaměstnanců i s ohledem na zaměstnance ostatních zaměstnavatelů. Velmi důležité je při plnění povinností, mít odpovídající informace o rizicích všech prací vykonávaných na společném pracovišti.

Na co nezapomenout při plnění povinností zaměstnavatele?

Zaměstnavatel je povinen vytvářet a zlepšovat bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky ve všech činnostech a ve všech článcích řízení. Nutností je všestranně pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Z toho vyplývá, že práva a povinnosti se vztahují i na osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

Jak vytvořit neohrožující pracovní prostředí? To je někdy noční můra zaměstnavatelů. Návod je velice jednoduchý. Nejdůležitější je organizace práce, systematicky a průběžně odstraňovat nebezpečné činitele. Např. ve výrobní hale výrobní stroj udělá chybu (nepravidelně), zde je nutností ihned odstranit z provozu, zakázat další činnosti na tomto stroji. V administrativě to mohou být volné kabely od počítače, o které se dá zakopnout. Je to nebezpečný činitel, může dojít k zakopnutí a úrazům. Nutnost je dát tyto kabely pod lištu, aby neohrožovaly plynulý pohyb pracovníků. Zákon nám definuje prevenci rizik jako systematickou a soustavnou činnost zaměstnavatele s cílem využít všech opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů směřujících k cíli předcházet rizikům a pokud se rizika vyskytují, pak je odstraňovat, a tam, kde jsou rizika neodstranitelná, je minimalizovat.

Evidence úrazů a zasílání záznamu o úrazu

Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě.

Při vedení evidence nezapomeňte na tyto důležité údaje:

• jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postiženého zaměstnance,
• datum a hodinu úrazu,
• místo, kde k úrazu došlo,
• činnost, při níž k úrazu došlo,
• počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
• celkový počet zraněných osob,
• druh zranění a zraněná část těla,
• druh úrazu,
• zdroj úrazu,
• příčiny úrazu,
• jména svědků úrazu,
• jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají do knihy úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen.
Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost.

Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.

Hlášení pracovního úrazu

Napadne Vás myšlenka, kdy vlastně ohlásit pracovní úraz? Je tam určená doba, do kdy? Dále následují zástupné otázky, které jsou: Které instituce všechny informovat. Jak postupovat v případě smrtelného úrazu?

Jak se tedy v takové nepříjemné situaci zachovat? Důležité je nahlášení pracovního úrazu zaměstnavatelem bez zbytečného odkladu:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, pokud v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
2. pokud u zaměstnavatele funguje odborová organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
4. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
5. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Jak postupovat, pokud by vznikl smrtelný pracovní úraz?

Ohlásí se bez zbytečného odkladu:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
2. oborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce u osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti,
4. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
5. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční

Pokud bychom se zamysleli, tak vlastně to jsou ochranné prostředky, a co nejsou dle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Začneme nejprve výčtem ochranných prostředků, které nepovažujeme za ochranné prostředky: běžné pracovní oděvy a obuv, výstroj a vybavení záchranných sborů, speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, sportovní výstroj a vybavení, ochranné prostředky určené pro sebeobranu, prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Důležité je si uvědomit, že ochranné prostředky musí být účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko. Musí odpovídat podmínkám na pracovišti. Dále musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců. Respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. Pokud se na pracovišti vyskytuje více jak jedno riziko, je potřeba používat více ochranných prostředků a musí být tyto prostředky vzájemně slučitelné.

Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami.

Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti rizik. K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem.

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Co je povinností zaměstnavatele? Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci

• nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus (nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami),
• nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
• byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
• nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,
• na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,
• nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis.

Zajišťování úkolů v prevenci rizik tzv. odborná způsobilost

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat úkoly v prevenci rizik, musí brát ohled na:

• nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele,
• základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,
• počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci.

Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu (§ 3 zákoníku práce).

Zaměstnává-li zaměstnavatel:

1. nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
2. 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
3. více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její činnosti, zvláště ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým zaměstnancům, těhotným zaměstnankyním, které kojí, nebo zaměstnankyním-matkám dítěte do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli.

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Co je povinností zaměstnavatele? Zaměstnavatel je povinen umožnit:

• účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání,
• vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit,
• projednat: podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu, organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.