Zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele je vždy osoba pracující na základě pracovní smlouvy, bez ohledu na rozsah pracovního úvazku.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu. Rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ pro účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2026 hodnoty alespoň 4 500 Kč (u dohody o pracovní činnosti) nebo nejméně 12 000 Kč (u dohody o provedení práce). Také platí, že pro posouzení osoby jako zaměstnance se ve zdravotním pojištění sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Povinnosti zaměstnavatele jsou tak přímo navázány na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Z tohoto důvodu registrujeme ve zdravotním pojištění i určité „zvláštní“ skupiny zaměstnanců, kterými se tak mohou stát například i společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným.

Společníci a jednatelé s.r.o.

Je-li těmto osobám zúčtován za práci pro společnost příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 ZDP, považují se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s.r.o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 4 500 Kč nehraje v tomto případě roli. Pojistné se tedy odvádí z každé částky příjmu společníka nebo jednatele s. r. o., dle situace i s přihlédnutím k tomu, zda musí nebo nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Specifikum zaměstnance, resp. OSVČ 

Jednatelé a společníci s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

• mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností,
• nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění – bez ohledu na jejich výši – zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,
• mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Výkon souběžných činností

Při souběhu příjmů společníka nebo jednatele s. r. o. ze zaměstnání a z podnikání je ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů.

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Oznamovací povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Souběh zaměstnání s podnikatelskou činností patří ve zdravotním pojištění mezi tzv. přípustné souběhy. Nejčastěji se vyskytující alternativou je situace, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pak zdrojem příjmů vedlejších. Zaměstnavatele (s. r. o.) totiž fakticky začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat až v případě, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy anebo je taková částka příjmu vykázána.  

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní u zdravotní pojišťovny pojištěnec-zaměstnanec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti, anebo když je OSVČ zaměstnancem. Následně v podávaném Přehledu o výši daňového základu (dále jen Přehled) za uplynulý kalendářní rok zatrhne ty měsíce, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

Aby zaměstnavatel nemusel při příjmu nižším než minimální mzda provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici například čestné prohlášení zaměstnance (společníka či jednatele), že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Má-li zaměstnavatel takové čestné prohlášení, je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tedy částka v roce 2026 relevantně i nižší než 22 400 Kč. Pokud však zaměstnavatel takovým čestným prohlášením nedisponuje, musí být standardně proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě více zaměstnání tím zaměstnavatelem, kterého zaměstnanec pro tento účel pověří.

Plnění oznamovací povinnosti 

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem je osoba zaměstnancem a vznikne tak z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s. r. o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) z. č. 592/1992 Sb.

Odvod pojistného bez nutnosti dodržet minimum

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než 22 400 Kč, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, doklad o studiu, potvrzení o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., například pro zaměstnance, za které je plátcem pojistného stát. U těchto osob jako výjimek je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka i nižší než 22 400 Kč, třeba u poživatele některého z důchodů.