Obecným právním předpisem, upravujícím podnikání fyzických osob je živnostenský zákon. Podnikat je však možno i na základě jiných zákonů bez živnostenského oprávnění (jedná se například o činnost autorů dle autorského zákona, advokátů, notářů, daňových poradců nebo svobodná povolání). Jak poznat, v jakém oboru je možné začít podnikat a co dělat, pokud nesplňujete zákonné podmínky?

Podmínky provozování živnosti

Podmínky provozování živnosti dělí zákon na všeobecné a zvláštní.

Všeobecné podmínky musí podnikatel naplnit vždy, má-li provozovat podnik pod vlastním jménem. Jsou jimi

• Plná svéprávnost nebo přivolení soudu u nezletilého
  • Plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením věku 18 let, přiznáním svéprávnosti soudem, které je možné od 16 let, anebo uzavřením manželství od věku 16 let.
  • Podnikat však může s přivolením soudu a souhlasem zákonného zástupce i nezletilý, jemuž svéprávnost nebyla přiznána; ten se stává způsobilým pouze k podnikání.
• Trestní bezúhonnost
  • Za trestně bezúhonného považuje zákon člověka, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikáním nebo předmětem podnikání, o který jde.

Zároveň u podnikatele nesmí nastat některá z překážek provozování živnosti uvedených v § 8 živnostenského zákona.

Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou stanoveny zákonem v závislosti na typu živnosti. Živnosti se dělí na

• Ohlašovací
• Koncesované

Ohlašovací živnosti se dále dělí na

• Volné
• Řemeslné
• Vázané

Odborná způsobilost pro jednotlivé typy živností

Pro ohlašovací volné živnosti není nutné splnit žádné další předpoklady a oprávnění k podnikání vzniká dnem ohlášení. U řemeslných a vázaných živností je potřeba prokázat odbornou a další způsobilost, zejména vzdělání a potřebnou délku praxe.

U řemeslných živností (viz § 21 živnostenského zákona) se jedná o řádně ukončené vzdělání, které může být nahrazeno šestiletou praxí anebo řádně ukončeným vzděláním v příbuzném oboru v kombinaci s předepsanou délkou praxe dle § 21 živnostenského zákona. Řemeslné živnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 1 živnostenského zákona. Jedná se například o pekařství a cukrářství, pivovarnictví a sladovnictví, zlatnictví a klenotnictví, truhlářství a podlahářství, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, zednictví, opravy silničních vozidel, holičství a kadeřnictví, hostinskou činnost, kosmetické služby, pedikúru a manikúru a další.

Pro vázané živnosti je odborná způsobilost stanovena v příloze č. 2 živnostenského zákona, a to pro každou živnost zvlášť. Vázanými živnostmi jsou například podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, projektová činnost ve výstavbě, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, provozování autoškoly, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologické poradenství a diagnostika, masérské, rekondiční a regenerační služby, provozování solárií a další.

Pro provozování koncesovaných živností nepostačuje ohláška a splnění odborné způsobilosti, ale podnikatel musí počkat na udělení speciálního povolení – koncese. Podmínky odborné způsobilosti pro koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona, případně jsou upraveny zvláštními právními předpisy, na které příloha odkazuje. Jde například o silniční motorovou dopravu, provozování cestovních kanceláří, ostrahu majetku a osob nebo pohřební služby a další. Oprávnění podnikat vzniká až v okamžiku, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci.  

Pro podnikání v oboru volné živnosti není třeba splnit žádné zvláštní podmínky. Přehled oborů volných živností je uveden v příloze č. 4 živnostenského zákona.

Co dělat v případě nesplnění podmínek?

Ani v případě, že nesplňujete zvláštní podmínky provozování živnosti, není třeba zoufat. Zákon totiž umožňuje nahradit nedostatek odborné a další způsobilosti institutem odpovědného zástupce.

Odpovědný zástupce musí splňovat jak všeobecné, tak zvláštní podmínky provozování živnosti. Přesto, že je tak odpovědný zástupce někdy též úředníky živnostenských úřadů nazýván nesprávně, nejedná se o ručitele! Odpovědný zástupce navenek za závazky podnikatele neručí, ale pouze odpovídá podnikateli samému za provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. Proto se musí na provozu živnosti v potřebném rozsahu také podílet. Z toho důvodu zákon omezuje počet podnikatelů, pro něž může být jedna osoba odpovědným zástupcem, na maximálně 4 podnikatele.

Mezi odpovědným zástupcem a podnikatelem je založen smluvní vztah. Smlouva sice nemusí mít písemnou formu, ale lze ji doporučit. Ve smlouvě totiž budou vymezena vzájemná práva a povinnosti a stanoveno, zda je činnost odpovědného zástupce vykonávána za úplatu anebo bezplatně.

V případě využití odpovědného zástupce je nutné doložit živnostenskému úřadu písemné prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustavením do funkce.

---