Syndrom vyhoření, někdy též syndrom vyhasnutí nebo vyprahlosti, popisuje duševní stav kdy v důsledku nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou, mezi ideály a skutečnosti, dochází je ztrátě profesního zájmu nebo osobního zaujetí. Samotné vyhoření je pak důsledkem dlouhodobého, pozvolného procesu. Tento strašák v moderní hektické a extrémně stresující době číhá na každého z nás. Zastihnout nás může nejen v kanceláři, ale i ve zdánlivém bezpečí a pohodlí domova. Pojďte se proto tomuto strašákovi podívat na zoubek – poznejte jeho příčiny a syndromy, aby vás nebo vaše blízké nepřekvapil ze zálohy!

Co je syndrom vyhoření?

• Jedná se o psychický stav, charakteristický emočním vyčerpáním a únavou
• Provázen je řadou příznaků – kromě psychických i fyzických a společenských
• Doprovází jej rovněž chronický stres

Kde se syndrom vyhoření vyskytuje nejčastěji?

• V profesích, kde dochází k častému kontaktu s lidmi, případně profese, které jsou vystaveny zvýšeným nárokům a hodnocení
• Např. manažeři, lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, sociální pracovníci

Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření?

• Únava a pokles výkonu
• Poruchy spánku
• Poruchy soustředění a paměti
• Nespokojenost a neschopnost se uvolnit
• Fyziologické potíže (např. trávicího traktu, dýchacího ústrojí, kardiovaskulární systému apod.)
• Deprese a úzkosti
• Tendence k návyku na alkohol a tabák
• Nedostatek sebedůvěry a ztráta asertivity
• Poruchy v interpersonálních vztazích

Jednotlivé fáze syndromu vyhoření

NULTÁ FÁZE

• Jedinec pracuje co nejlépe, snaží se, přesto má pocit, že požadavky nelze splnit, že jeho snaha není dostatečně ohodnocena
• Podhoubí pro vznik syndromu vyhoření a dalších potíží

PRVNÍ FÁZE

• Pocit jedince, že nic nestíhá, jeho práce ztrácí systém apod.

DRUHÁ FÁZE

• U jedince se vyskytují neurózy (např. úzkost) spolu s pocitem, že něco uděláno být musí
• Chaotické jednání jedince, ztráta zájmu o svou práci a osobní rozvoj
• Jedinec se spokojuje s každodenním stereotypem, snaží se pouze „přežít“ – nemít problémy apod.

TŘETÍ FÁZE

• Jedinec má pocit, že nic nemusí být uděláno
  Přítomnost druhých lidí jedince dráždí
  Jedinec ztrácí veškerý zájem a nadšení, převládá únava, pocit zklamání a hořkosti, vyčerpání

Prevence a léčba syndromu vyhoření

Prevence:

• Postoj jedince ke své práci, která mu nabízí pocit smysluplnosti (práce však nesmí být jediným smyslem života člověka)
• Sociální opora: rodina, kolegové v práci, přátelé, zájmy a koníčky apod.
• Preventivní terapie

Léčba:

• Léčebné terapie (např. existenciální psychoterapie, logoterapie a daseinsanalýza)