Přemýšlela jsem, jak nejlépe zaujmout posluchače svých vzdělávacích kurzů. Co myslíte, která část prezentace je nejdůležitější? Podle mého názoru je to zahájení. Na prvním dojmu posluchačů velmi záleží, umožní Vám otevřít si prostor pro další komunikaci. Při zahájení prezentace by určitě mělo zaznít několik základních informací – kdo jste, proč jste tady, o čem budete mluvit a jaké jsou vaše cíle. Můžete se také pokusit prolomit ledy něčím „odlehčenějším“ – třeba souvisejícím příběhem ze života, zkušeností z praxe apod.
Před veřejnou prezentací je potřeba promyslet čtyři základní otázky:
- Proč budete vystupovat?
- Pro koho budete mluvit?
- O čem budete mluvit?
- Jak hovořit?
1. Proč vystupovat?
Ujasněte si, čeho chcete prezentací dosáhnout, proč jste tady vy a proč posluchači, proč a na jaké téma chcete mluvit. Pomocníkem vám mohou být například myšlenkové mapy.
2. Pro koho budete mluvit?
Je velikou výhodou mít informace o vašich posluchačích (kolik jich bude, jaká je jejich profese, věk…)
Při sestavování řečnického vystoupení by si měl řečník klást otázky:
a) Co očekává posluchač od mého projevu?
b) Jaké problémy mu mohu pomoci řešit?
c) Jak dobře zná posluchač dané téma?
d) Jaká je obecná úroveň znalostí posluchače?
e) Na co se zaměřit?
f) Co stačí jen naznačit?
g) Která odborná slova budu muset vysvětlit?
h) Co je potřeba doložit příkladem, popř. ukázkou?
3. O čem budete mluvit?
Už víte proč budete mluvit a ke komu. Je potřeba zamyslet se nad přesným obsahem. Stanovte si hlavní body vašeho sdělení, nezapomínejte přitom na hlavní cíl vaší prezentace. Mluvte jasně, srozumitelně, přehledně a v jednoduchých větách. Pro oživení vkládejte akční prvky (příběhy z praxe, anekdoty, směřujte k posluchačům dotazy, vyzvěte je k akci….)
Prezentace je vždy ovlivněna mnoha faktory, jako jsou například – osobní vlastnosti řečníka, časové dispozice, dostupné názorné pomůcky, návaznost na předchozí řečnická vystoupení. Důležitá je samozřejmě také samotná osobnost přednášejícího – jeho vědomosti, schopnost pracovat s fakty, slovní zásoba, umění mluvit.
Při všech mluvených vystoupeních je zásadou POSTUPOVAT OD JEDNODUCHÉHO KE SLOŽITĚJŠÍMU.
4. Jak hovořit?
Určit NÁPLŇ projevu nestačí, musíte také zvolit přiměřenou FORMU. Forma je určena DRUHEM PROJEVU a ZPŮSOBEM jeho přednesení. Důležitá je přesvědčivost a znalost tématu prezentace.
Mluvený projev můžete rozdělit podle jeho účelu do těchto skupin:
a) cílem je informovat, projednat, dosáhnout konsenzu (to je například vystoupení manažera na poradě),
b) cílem je přesvědčit, přimět k určité činnosti nebo změnit postoje posluchačů (typické například pro vystupování obchodního poradce),
c) cílem je pobavit,
d) cílem zkritizovat, pochválit.
Existuje mnoho pomůcek, které vaši prezentaci mohou usnadnit – dataprojektory, grafy, fotografie. Jejich použití vnese do prezentace jiný prvek než mluvené slovo, pomůže Vám udržet pozornost posluchačů a ukázat daný problém názorným způsobem. Posluchačům tím usnadníte vnímání a zapamatování.
Pokud jste si ujasnili PROČ, KE KOMU, O ČEM A JAK budete mluvit, můžete odpovědně přistoupit k přípravě a následně i přednesení mluveného projevu.