Tentokrát se podíváme na praktické příklady výpočtu exekučních srážek.

V praxi často nastávají problémy se zaokrouhlováním. Je proto třeba myslet na to, že se při výpočtu musí celková nezabavitelná částka zaokrouhlovat vždy na celé koruny nahoru.

Jak již bylo uvedeno, srážky jsou u zaměstnavatele provedeny z čisté mzdy zaměstnance.
Pro připomenutí uvádíme přehled částek pro výpočet.

Připomeňme si pravidla pro výpočet

• Od čisté mzdy se odečte zaokrouhlená nezabavitelná částka.
• Celková nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

a) Rozdíl je roven nebo nižší než 9.338,00 Kč

• Tento rozdíl se zaokrouhlí směrem dolů na celé koruny na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na tři třetiny. Třetí třetina se vyplatí povinnému dlužníkovi. Druhá třetina náleží dlužníkovi, pokud neexistují přednostní pohledávky, jinak slouží na úhradu přednostních pohledávek. První třetina je určena na úhradu nepřednostních pohledávek, případně také přednostních, nepostačuje-li k jejich úhradě druhá třetina.

b) Rozdíl je vyšší než 9.338,00 Kč

• Rozdíl mezi čistou mzdou zaměstnance a částkou 9.338,00 Kč se srazí bez omezení. Následně dojde k zaokrouhlení částky 9.338,00 Kč na celé koruny dolů na částku dělitelnou třemi, tj. na částku 9.336,00 Kč. Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 3.112,00 Kč. Třetí třetina se vyplatí dlužníkovi (vč. 2 Kč, které vznikly zaokrouhlením). Druhá třetina náleží dlužníkovi, pokud neexistují přednostní pohledávky, jinak slouží spolu s částkou sraženou bez omezení k úhradě přednostní pohledávky. Z první třetiny bude uspokojena nepřednostní pohledávka, a pokud neexistovala pohledávka přednostní, bude k této třetině pro uspokojení nepřednostní pohledávky připočtena také částka, která bude dlužníkovi sražena bez omezení (tj. rozdíl mezi čistou mzdou a částkou 9.338,00 Kč).

Při rozdělování první a druhé třetiny zbytku čisté mzdy je nutno zkoumat též pořadí pohledávek podle data doručení plátci mzdy.

Druhá třetina se použije vždy jen na pohledávky přednostní.

První třetina se použije na úhradu buď přednostní, anebo nepřednostní pohledávky podle toho, v jakém pořadí byly dlužníkovi doručeny.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má čistou měsíční mzdu 28.400,00 Kč, je svobodný a bezdětný. Je na něj vedena exekuce formou srážek ze mzdy pro vymožení částky 85.000,00 Kč, která představuje nepřednostní pohledávku.
Jak vysoké budou srážky ze mzdy?

Výpočet

• 28.400,00 Kč (čistá mzda) – 6.226,00 Kč (nezabavitelná částka na povinného zaokrouhlená na celé Kč nahoru) = 22.174,00 Kč.
  22.174,00 Kč je vyšší než 9.338,00 Kč (součet životního minima a normativních nákladů na bydlení). Rozdíl je 12.836,00 Kč. Tento rozdíl je možné srazit bez omezení.
  Následně je zbývající část, tj. 9.338,00 zaokrouhlena na celé Kč směrem dolů, tj. na částku 9.336,00 a rozdělena na tři třetiny po 3.112,00 Kč. Třetí třetina se vyplatí dlužníkovi vč. 2 Kč vzniklých zaokrouhlením. Vzhledem k neexistenci přednostních pohledávek se dlužníkovi vyplatí též druhá třetina.
  Nepřednostní pohledávka bude uhrazována z první třetiny ve výši 3.112,00 Kč a částky 12.836,00.

Dlužníkovi bude sraženo celkem 15.948,00 Kč (součet první třetiny 3.112,00 Kč a částky 12.836,00 Kč) ve prospěch oprávněného.

Dlužníkovi bude vyplacena částka 12.452,00 Kč (rozdíl mezi čistou mzdou 28.400,00 Kč a srážkou 15.948,00 Kč).
Ke stejnému výsledku lze dospět, pokud sečteme částky 3.112,00 Kč (třetí třetina) + 3.112,00 Kč (druhá třetina) + 2,00 Kč (zaokrouhlovací rozdíl) + 6.226,00 Kč (nezabavitelná částka na povinného).

Příklad č. 2

Zaměstnanec má čistou mzdu 15.900,00 Kč. Vyživuje manželku a nezaopatřené dítě. Je na něj vedena exekuce formou srážek ze mzdy pro vymožení částky 20.000,00 Kč, jedná se o přednostní pohledávku.
Jak vysoké budou srážky ze mzdy?

Výpočet

• 15.900,00 (čistá mzda) – zaokrouhlený součet nezabavitelných částek (6.225,33 Kč tj. nezabavitelná částka na povinného + 1.556,33 Kč, tj. nezabavitelná částka na manželku + 1.556,33 Kč, tj. nezabavitelná částka na dítě) = 15.900,00 Kč – 9.338,00 Kč = 6.562,00 Kč.
  Tato částka je nižší než 9.338,00 Kč.
  Zaokrouhlíme ji na celé koruny dolů na částku dělitelnou třemi, tj. na 6.561 Kč a rozdělíme na tři třetiny po 2.187,00 Kč.
  Dlužníkovi bude vyplacena třetí třetina vč. zaokrouhlovacího rozdílu ve výši 1,00 Kč.
  Druhá třetina, stejně jako třetina první bude určena k úhradě přednostní pohledávky.

Dlužníkovi bude sražena částka 4.374,00 Kč k úhradě přednostní pohledávky (součet druhé třetiny 2.187,00 Kč a první třetiny 2.187,00 Kč) ve prospěch oprávněného.

Dlužníkovi bude vyplacena částka 11.526,00 Kč (tj. rozdíl mezi čistou mzdou 15.900,00 Kč a částkou 4.374,00 Kč, která má být sražena).
Ke stejnému výsledku lze dospět, pokud sečteme částky 2.187,00 Kč (třetí třetina) + 1,00 Kč (zaokrouhlovací rozdíl) + 9.338,00 Kč (součet nezabavitelných částek zaokrouhlený na celé Kč nahoru).

Příklad č. 3

Zaměstnanec má čistou mzdu 20.800,00 Kč. Vyživuje pouze manželku. Je na něj vedena exekuce formou srážek ze mzdy pro vymožení částky 25.000,00 Kč (výzva plátci mzdy doručena 2. 7. 2018), která představuje přednostní pohledávku a vedle toho také druhá exekuce pro vymožení částky 20.000,00 Kč (výzva plátci mzdy doručena 15. 6. 2018), která představuje nepřednostní pohledávku.
Jak vysoké budou srážky ze mzdy?

Výpočet

• 20.800,00 (čistá mzda) – zaokrouhlený součet nezabavitelných částek (6.225,33 Kč tj. nezabavitelná částka na povinného + 1.556,33 Kč, tj. nezabavitelná částka na manželku) = 20.800,00 Kč – 7.782,00 Kč = 13.018,00 Kč.
• Tato částka je vyšší než 9.338,00 (součet životního minima a normativních nákladů na bydlení). Rozdíl je 3.680,00 Kč. Tento rozdíl je možné srazit bez omezení.
  Následně je zbývající část, tj. 9.338,00 zaokrouhlena na celé Kč směrem dolů, tj. na částku 9.336,00 Kč a rozdělena na tři třetiny po 3.112,00 Kč. Třetí třetina se vyplatí dlužníkovi vč. 2 Kč vzniklých zaokrouhlením.
  Nepřednostní pohledávka bude uhrazována z první třetiny ve výši 3.112,00 Kč, neboť byla plátci mzdy doručena jako první v pořadí. Z částky 3.112,00 Kč a částky 3.680,00 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka.

Dlužníkovi bude sraženo 3.112,00 Kč na úhradu nepřednostní pohledávky a 6.792,00 Kč na úhradu přednostní pohledávky, tj. celkem 9.904,00 Kč.

Dlužníkovi bude vyplacena částka 10.896,00 Kč, tj. rozdíl částky 20.800,00 Kč (čistá mzda) a částky 9.904,00 Kč (srážky). Ke stejnému výsledku lze dospět, pokud sečteme částky 3.112,00 Kč (třetí třetina) + 2,00 Kč (zaokrouhlovací rozdíl) + 7.782,00 Kč (součet nezabavitelných částek na povinného a manželku zaokrouhlený na celé koruny nahoru).