Dokázat motivovat své zaměstnance k tomu, aby pracovali co nejlépe, je snem všech manažerů. Ale pochopit, jak pracovní motivace „funguje“ a rozpoznat, co na kterého konkrétního člověka „platí“, je zapeklitý oříšek. Každý z nás máme jiné hodnoty a jiné priority. Co jednoho z nás potěší, může druhému být lhostejné a naopak.

Zkoumání motivace a popisu pracovní motivace se věnovali odborníci z mnoha oborů – psychologové, sociologové, manažeři, personalisté. Vznikly tak různé teorie motivace, které nám pomáhají aspoň trochu porozumět tomu, jak a proč se lidé při práci chovají. Přinášíme Vám přehled těch nejznámějších.

Teorie spravedlnosti

Tato teorie říká, že lidé budou více motivování, pokud se s nimi bude zacházet spravedlivě. A naopak pocit nespravedlnosti povede k demotivaci. Tomu určitě všichni rozumíme, všichni jsme pocit nespravedlnosti někdy zažili na vlastní kůži. Teorie nás upozorňuje na to, že je potřeba v oblasti managementu nastavit a dodržovat spravedlivé postupy při hodnocení zaměstnanců, jejich odměňování, ale také při řešení konfliktů na pracovišti a v dalších oblastech.

Teorie cíle

Autoři této teorie (Edwin A. Locke, Gary Latham) vysvětlují, že motivace a výkon jsou vyšší, pokud jsou stanoveny konkrétní cíle. Uvádějí, že stanovení cílů „odemkne“ naše znalosti a dovednosti, které ke splnění cíle potřebujeme. Aby motivace „fungovala“, musí tyto cíle být:

1. obtížné;
2. ale zároveň splnitelné;
3. musí existovat zpětná vazba k jejich plnění.

Teorie manažerských potřeb

Autorem této teorie je americký psycholog David C. McClelland, který se věnoval psychologii práce a managementu. Jeho teorie manažerských potřeb je založena na studiu manažerů a popisuje 3 důležité potřeby:

1. potřebu výkonu = potřebu úspěchu dosaženého při soutěžení s ostatními
2. potřebu spojenectví = potřebu přátelských vztahů
3. potřebu moci = potřebu ovlivňovat ostatní lidi

Teorie dvou faktorů

Další velmi známou koncepcí je teorie dvou faktorů, kterou zformuloval Frederick Herzberg. Ta se věnuje příčinám spokojenosti a nespokojenosti s prací a velmi zjednodušeně můžeme říci, že rozdělila motivaci na vnitřní a vnější.

• Vnitřní motivace odráží to, co se děje uvnitř nás – pocit odpovědnosti, vlastního rozvoje, zaujetí, kreativity.
• Vnější motivace reaguje na vnější prostředí – zvýšení platu, pracovní podmínky a prostředí.

Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb

Mezi nejznámější teorie motivace vůbec potom patří teorie hierarchie lidských potřeb, kterou vypracoval Abraham Maslow. Popisuje pět základních lidských potřeb a řadí je hierarchicky od nejnižších k nejvyšším tak, jak je vidět na přiloženém obrázku. Na nejnižším stupni jsou fyziologické potřeby a na nejvyšším potřeba seberealizace. Maslow byl přesvědčen o tom, že je nezbytné nejdříve uspokojit potřeby na nejnižším stupni, aby bylo možné zaměřit se na potřeby vyššího stupně. Tato teorie je dnes velmi známá, obrázek pyramidy s jednotlivými stupni potřeb najdete snad ve všech učebnicích managementu. Ale v době svého vydání byla odborníky zpochybňována. A to zejména proto, že nerespektuje schopnost lidí vytvořit si vlastní žebříčky potřeb, které zohledňují jejich aktuální situaci a prostředí.

Teorie instrumentality

Další slavnou teorií je teorie instrumentality.  Vychází z metod vědeckého řízení Fredericka Winslowa Taylora. Říká, že člověk je motivován především na základě odměn a trestů (cukru a biče), které jsou provázány se skutečně odvedenou prací. Realizace této metody vyžaduje silný systém kontroly a hodnocení odvedené práce.

Na závěr

Všechny uvedené teorie nám pomáhají pochopit, jaké faktory hrají roli při chování člověka při práci. Upozorňují na to, že je důležité brát zřetel na spravedlivé zacházení, stanovení cílů, potřebu přátelství, příležitosti k seberealizaci a také na pracovní prostředí a výši platu. Dávají nám návod, jakým způsobem můžeme o pracovní motivaci přemýšlet.